Když byla Země peklem. Požáry v triasu planuly celé tisíce let

Před 200 miliony roků na Zemi hořely rozsáhlé požáry, které zachvátily velké plochy. Palivem pro ně byly kapradiny, jež tehdy planetě „vládly“. Jev díky zlepšeným metodám analýzy nyní popsali vědci.

Země zažila celou řadu obřích vymírání. Jedním z těch nejhorších bylo to z konce triasu, tedy v době před asi 201 miliony lety. Vědci teď popsali nejen, co bylo jeho příčinou, ale hlavně, jak vypadalo a jaké druhy z něj naopak profitovaly.

Masové vymírání na konci triasu souviselo se sopkami, které začaly chrlit kvůli geologickým posunům spojeným s rozpadem prakontinentu Pangea do atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého. To způsobilo extrémní globální oteplení o pět až deset stupňů Celsia. Proces probíhal velmi rychle, takže život neměl šanci se na změnu adaptovat. Vegetace, v níž převládaly stromy, zkolabovala, nahradily ji kapradiny, jež vědci označují jako „rostliny stvořené pro apokalypsy“.

Rozsáhlé kapradinové savany ale byly dle nové studie vedené geologem Basem van de Schootbruggem z Utrechtské univerzity náchylné k rozsáhlým požárům – rychle rostoucí i schnoucí rostliny fungovaly jako palivo pro tyto masivní ohně, jež v té době zachvátily obrovská území.

„Požární hlášení“ z roku 200 000 001 před Kristem

Popsat velmi detailně, co se odehrálo v takto hluboké minulosti, nebylo vůbec snadné. Geologové k tomu využili údaje z několika vrtů, kde se dochovalo množství uhlí a organické molekuly, které se tvoří v kouři z lesních požárů – odborně se označují jako polycyklické aromatické uhlovodíky a jsou známé pod zkratkou PAH.

V kombinaci se záznamy o pylu a sporách tyto nepřímé záznamy ukazují období intenzivní aktivity lesních požárů během hlavního období vymírání, které se časově shoduje s rozšířením kapradin. Vědci našli nový způsob, jak PAH lépe analyzovat, a jak tedy tato doposud nejednoznačná data zpřesnit. Ukázalo se, že ve čtyřech vrtech z různých míst se našly identické vrstvy ve stejnou dobu – a všechny pocházely ze spálených kapradin.

„Všechny skupiny rostlin vykazují stejný efekt, což je silným důkazem toho, že šlo o důsledek vnější síly. Ztmavnutí se přesně překrývá s nárůstem kapradin, hlavním intervalem vymírání a zvýšeným výskytem uhlí a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH),“ uvedl van de Schootbrugge.

„Pekelná“ planeta

Kapradiny jsou ideálním zdrojem pro podobné požáry. „Jsou to opravdu pozoruhodné rostliny, které v průběhu dějin Země odolaly mnoha krizím. Některé druhy se dokážou přizpůsobit i těm nejextrémnějším podmínkám. Můžeme je považovat za opravdové katastrofické druhy,“ doplnil nizozemský geolog.

Kapradiny se mohou rychle šířit po narušených krajinách a lesní požáry mohou jejich šíření dokonce ještě urychlit – zatímco nadzemní části kapradin shoří, mohou se rychle obnovit z podzemního kořenového systému a při tom vytlačit ostatní rostliny. Tento jev pravděpodobně sehrál důležitou roli v délce trvání období rozmachu kapradin, které podle odhadů trvalo od 40 tisíc let až po 300 tisíc let.

„Když kapradiny vyschnou, tvoří jejich husté koberce ideální palivo pro vznik rozsáhlých lesních požárů,“ vysvětluje van de Schootbrugge. Kapradiny, které se vyznačují schopností odstraňovat plevel a osidlovat nové území, vytvořily rozsáhlé savany, přičemž některé druhy pomáhaly v šíření ohňů a zároveň dusily ostatní vegetaci.

„Kapradiny na to reagovaly a poskytly palivo, které rozdmýchalo plameny, čímž vyvolaly opakované rozsáhlé lesní požáry. Byl to opravdu pekelný svět. Poučení, které si z toho můžeme vzít, je, že kombinace klimatických změn, odlesňování a šíření oportunistických druhů může poskytnout všechny přísady pro dokonalou bouři,“ uzavírá van de Schootbrugge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 8 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.