Perutýni pronikli do brazilských vod. Ekologové se obávají vlivu těchto invazních predátorů

Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.

Někdy na konci roku 2020 uviděl potápěč u brazilských břehů rybu, kterou neznal. Byla nádherná, pestře zbarvená a s majestátními ploutvemi připomínajícími perutě. Odnesl ji mořským biologům, kteří pro něj překvapivě žádné nadšení neprojevovali.

Vědci rybu identifikovali jako perutýna. A tento objev znamenal, že poté, co byli perutýni u brazilských břehů výjimečně pozorováni od roku 2015, poprvé pronikli do ekologicky nesmírně cenných oblastí na jihu země.

Tyto ryby původně pocházejí z Indického a Tichého oceánu, ale na konci dvacátého století se začaly rychle šířit i na jiná místa. K pobřeží Floridy dorazily v osmdesátých letech, postupně začaly pronikat i směrem na jih. Na začátku jednadvacátého století se dostaly do Středozemního moře.

Všude, kam perutýni vnikli, změnili ekosystém. Navzdory vzhledu ponejvíc připomínajícího motýla jde o predátory schopné lovit velmi rozmanitou kořist. Díky tomu dokážou být predátorem pro mnoho druhů – zejména samozřejmě ty, pro něž představují novou, a tedy neznámou hrozbu.

Ekology dlouho zajímalo, jestli dokážou perutýni pronikat i do vod kolem Jižní Ameriky. Poměrně silnou ochranu tam představují mořské proudy směřující na sever, ale ani to nestačilo. Od letošního března totiž přibývá hlášení o dalších a dalších pozorováních těchto ryb, stále jižněji. Byly už viděny na přibližně polovině brazilského pobřeží. A experti oslovení odborným časopisem Science se shodují, že ještě letos se perutýni dostanou i do jižních států.

Boj s perutýny

Když se tito predátoři dostanou do nového ekosystému, narazí tam na „naivní populaci“ a chovají se v ní podobně jako virus ve skupině lidí, kteří se s ním potkají poprvé. Příroda ale nemá žádnou obdobu očkování, která by obranyschopnost urychlila, takže zvířatům v těchto systémech trvá přizpůsobení dost dlouho. 

A ani lidem se v boji nevede o moc lépe, zatím žádné zemi se je nepodařilo vymýtit. Což často vede k nekontrolované populační explozi těchto ryb a přesně to se stalo v Brazílii. Může za to, mimo jiné, virus. Konkrétně SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19. Když tato epidemie zasáhla Brazílii, zavedla země mnoho rozpočtových škrtů, jež zasáhly významně vědu – a tedy také monitoring oceánů. Perutýni se tedy zřejmě množili v tamních vodách už vloni, jen to nikdo nesledoval, protože vědci neměli na naftu. 

Experti se obávají, že se invazivní predátoři rozšířili už natolik, že je na kontrolu pozdě. Nejvíce postiženými teď mohou být oblasti, jako je přírodní mořská rezervace Fernando de Noronha. Tam žijí desítky druhů korálových ryb, jež se nevyskytují nikde jinde na světě. A jde přesně o ten typ kořisti, který perutýni umí nejlépe lovit – sami se přitom větších predátorů moc bát nemusí.

V okolí Fernando de Noronha vědci už zdokumentovali 170 perutýnů, většinou na mělčích útesech. Mnohem více jich však podle odborníků pravděpodobně žije a rozmnožuje se v hlubších vodách. Úřady to už řeší – daly potápěčům i rybářům povolení je kdekoliv beztrestně likvidovat. „Víme, že je nemožné je vymýtit, ale je možné je kontrolovat. O to se snažíme,“ říká mořská bioložka Clara Bucková, která pomáhá program řídit.

Navzdory tomuto úsilí vědci předpokládají, že se perutýni zabydlí v potravním řetězci a stanou se trvalou součástí mořské fauny Brazílie, kde budou soupeřit s dalšími predátory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...