Perutýni pronikli do brazilských vod. Ekologové se obávají vlivu těchto invazních predátorů

Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.

Někdy na konci roku 2020 uviděl potápěč u brazilských břehů rybu, kterou neznal. Byla nádherná, pestře zbarvená a s majestátními ploutvemi připomínajícími perutě. Odnesl ji mořským biologům, kteří pro něj překvapivě žádné nadšení neprojevovali.

Vědci rybu identifikovali jako perutýna. A tento objev znamenal, že poté, co byli perutýni u brazilských břehů výjimečně pozorováni od roku 2015, poprvé pronikli do ekologicky nesmírně cenných oblastí na jihu země.

Tyto ryby původně pocházejí z Indického a Tichého oceánu, ale na konci dvacátého století se začaly rychle šířit i na jiná místa. K pobřeží Floridy dorazily v osmdesátých letech, postupně začaly pronikat i směrem na jih. Na začátku jednadvacátého století se dostaly do Středozemního moře.

Všude, kam perutýni vnikli, změnili ekosystém. Navzdory vzhledu ponejvíc připomínajícího motýla jde o predátory schopné lovit velmi rozmanitou kořist. Díky tomu dokážou být predátorem pro mnoho druhů – zejména samozřejmě ty, pro něž představují novou, a tedy neznámou hrozbu.

Ekology dlouho zajímalo, jestli dokážou perutýni pronikat i do vod kolem Jižní Ameriky. Poměrně silnou ochranu tam představují mořské proudy směřující na sever, ale ani to nestačilo. Od letošního března totiž přibývá hlášení o dalších a dalších pozorováních těchto ryb, stále jižněji. Byly už viděny na přibližně polovině brazilského pobřeží. A experti oslovení odborným časopisem Science se shodují, že ještě letos se perutýni dostanou i do jižních států.

Boj s perutýny

Když se tito predátoři dostanou do nového ekosystému, narazí tam na „naivní populaci“ a chovají se v ní podobně jako virus ve skupině lidí, kteří se s ním potkají poprvé. Příroda ale nemá žádnou obdobu očkování, která by obranyschopnost urychlila, takže zvířatům v těchto systémech trvá přizpůsobení dost dlouho. 

A ani lidem se v boji nevede o moc lépe, zatím žádné zemi se je nepodařilo vymýtit. Což často vede k nekontrolované populační explozi těchto ryb a přesně to se stalo v Brazílii. Může za to, mimo jiné, virus. Konkrétně SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19. Když tato epidemie zasáhla Brazílii, zavedla země mnoho rozpočtových škrtů, jež zasáhly významně vědu – a tedy také monitoring oceánů. Perutýni se tedy zřejmě množili v tamních vodách už vloni, jen to nikdo nesledoval, protože vědci neměli na naftu. 

Experti se obávají, že se invazivní predátoři rozšířili už natolik, že je na kontrolu pozdě. Nejvíce postiženými teď mohou být oblasti, jako je přírodní mořská rezervace Fernando de Noronha. Tam žijí desítky druhů korálových ryb, jež se nevyskytují nikde jinde na světě. A jde přesně o ten typ kořisti, který perutýni umí nejlépe lovit – sami se přitom větších predátorů moc bát nemusí.

V okolí Fernando de Noronha vědci už zdokumentovali 170 perutýnů, většinou na mělčích útesech. Mnohem více jich však podle odborníků pravděpodobně žije a rozmnožuje se v hlubších vodách. Úřady to už řeší – daly potápěčům i rybářům povolení je kdekoliv beztrestně likvidovat. „Víme, že je nemožné je vymýtit, ale je možné je kontrolovat. O to se snažíme,“ říká mořská bioložka Clara Bucková, která pomáhá program řídit.

Navzdory tomuto úsilí vědci předpokládají, že se perutýni zabydlí v potravním řetězci a stanou se trvalou součástí mořské fauny Brazílie, kde budou soupeřit s dalšími predátory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 8 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 10 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.