Pětině migrujících druhů hrozí vyhynutí, varuje nová zpráva

Nahrávám video

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Na čápy a husy táhnoucí za teplem na jih jsou Evropané zvyklí po tisíce let. Jenže i tyto jistoty berou v posledních desetiletích za své. Přestože už čtyřicet let existuje mezinárodní úmluva o ochraně skoro dvanácti set stěhovavých živočišných druhů, dostávají se tato zvířata do stále složitější situace. Dokazuje to vůbec první celosvětová studie pod hlavičkou OSN.

„Zpráva ukazuje, že trend jde špatným směrem. Zmenšila se populace skoro 44 procent druhů zapsaných v dohodě,“ upozorňuje Kelly Malschová, autorka dokumentu. Celé pětině z nich dokonce hrozí vyhynutí – třeba albatrosům, supům nebo orlům stepním. Nejvážnější stav přitom panuje ve světových oceánech. V kritické situaci se ocitly skoro všechny z 58 druhů ryb na schváleném seznamu.

Vědci za tím vidí dvě hlavní příčiny, obě spojené s vlivem lidské činnosti – tou první je úbytek přirozeného prostředí v důsledku nejrůznějšího znečištění, druhou je nadměrný lov.

„Jedním z překvapení zprávy bylo zjištění, že pro některé druhy je ve skutečnosti větší hrozbou jejich nadměrné využívání. To je klíčové,“ doplňuje Amy Fraenkelová, výkonná tajemnice Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.

Takoví živočichové přitom ani nemusí být středem zájmu rybářů. Jen ve vlečných sítích uváznou, když sami sledují kořist. Jde třeba o rejnoky nebo některé druhy žraloků, kteří už sice mezi ohrožené patří, ale v dohodě ještě zmíněni nejsou. Čtyři stovky takových migrujících druhů proto chtějí zoologové na seznam úmluvou chráněných zvířat dopsat.

Ochrana může fungovat, ale ne bez mezinárodní spolupráce

„Stěhovavé druhy nemůžeme chránit bez multilateralismu, jednoty a přeshraniční spolupráce,“ tvrdí Inger Andersenová, výkonná ředitelka programu OSN na ochranu životního prostředí.

Migrující zvířata sama hrají zásadní roli v ochraně nejrůznějších biotopů na Zemi tím, že mezi nimi přenášejí živiny a opylují rostliny. Jenže právě kvůli jejich přesunům je složitější chránit je samotné, především proto, že v každém státě často platí jiná pravidla.

Úspěchu se přitom při spolupráci dá dosáhnout. Ukazuje to případ sněžného levharta, který se pohybuje na území dvanácti zemí. „Trend opět ubírá správným směrem. Při nedávném sčítání se jejich počet zase zvýšil,“ potvrzuje Colman O’Criodain ze Světového fondu na ochranu přírody.

Úsilí ochránců přírody se vyplatilo i u keporkaka – v padesátých letech této velryby zbývalo asi jen pět stovek kusů, teď moře brázdí pětadvacet tisíc jedinců. Autoři zprávy doporučili opatření pro záchranu dalších druhů, mimo jiné vytvoření chráněných koridorů nebo obnovení aspoň třetiny znečištěných oblastí. Na tahu jsou teď vlády dotčených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...