„Pili jsme černý déšť.“ Co atomová bomba způsobila v Hirošimě a Nagasaki

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

„Když to vezmeme od samotné exploze, tak první, co člověk uvidí, je intenzivní světlo a radiace, obrovitý záblesk z extrémně intenzivního světla. A další věcí, která se odsud dostane, je silná tepelná vlna. Jako když máte sálavé teplo z kamen, ale v extrémně vysoké intenzitě,“ popisuje explozi atomové zbraně fyzik Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze.

„Poslední věc, která přijde o chvilku později, je tlaková vlna, která proletí prostorem. Tyto tři věci místo zničí: zapálí ho intenzivní žár a pak ho tlaková vlna smete, rozbije a zničí vlastně vše, co potká,“ vysvětluje vědec.

Podle Nováka katastrofa v Nagasaki a Hirošimě škodila lidem více způsoby: mohli se sice ukrýt před horkem za zeď nějakého domu, takže neuhořeli, ale to je nedokázalo ochránit před tlakovou vlnou, která by zeď smetla.

Neviditelná smrt

Popáleniny a smrt v rozvalinách sice byly v obou zasažených městech děsivé, ale vůbec nejděsivějším nepřítelem se stala do té doby prakticky neznámá smrt. Radiace.

„Když se budeme bavit o té okamžité dávce, kterou dostanete při samotném výbuchu, tak záleží na tom, jakou dávku a od jakých částic dostanete. Jestli je bomba spíše koncipovaná tak, že tam jde víc gama záření, anebo je tam třeba víc neutronů. Ale v podstatě to vede k tomu, že dojde v případě intenzivních dávek k lokálním popáleninám. Tedy k akutní nemoci z ozáření,“ říká Novák.

Ani to ale není všechno: i při nižší dávce radiace zvyšuje pravděpodobnost vzniku nejrůznějších rakovinných bujení. „U spadu, který je spojený s explozí, vznikají radioaktivní látky, štěpné produkty, případně zbytky plutonia nebo uranu. Jaderný výbuch vede k lokálnímu dešti, kdy z kondenzačních jader začne pršet a kontaminace padá dolů v místě, kde došlo k výbuchu,“ líčí Novák.

Když jsou na místě lidé, kteří mají nějaká otevřená zranění, vede to podle Nováka k tomu, že radioaktivní látky se do nich dostanou ve větším množství. „Ti lidé se většinou neměli před tím deštěm kam schovat, takže namokli a kontaminace se na něj (zranění) snadno dostala,“ doplňuje Novák.

Svědectví přeživších i vzpomínky na ty, kteří nepřežili, si můžete poslechnout v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.