Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.
V úterý WHO zveřejnila svůj vůbec první seznam těch nejhorších plísňových nemocí. Je na něm devatenáct organismů, které odborníci označili za největší hrozbu pro veřejné zdraví.
„V současné době se na plísňové infekce vynakládá méně než 1,5 procenta všech finančních prostředků na výzkum infekčních onemocnění,“ upozorňuje zpráva. To podle autorů naznačuje, že ve skutečnosti se toho o jejich skutečném nebezpečí ví méně, než by bylo zapotřebí, a zřejmě se tedy jejich hrozba podceňuje. Také to znamená, že i postupy pro léčbu vycházejí jen z omezených důkazů.
Hanan Balkhyová, která je ve WHO zodpovědná za boj proti mikrobiální odolnosti vůči antibiotikům, upozornila, že problém se zvětšuje: „Invazivní plísňová onemocnění, která se vynořila ze stínu pandemie bakteriální antimikrobiální rezistence, jsou stále odolnější vůči léčbě a stávají se stále větším problémem pro zdraví na celém světě.“
Skutečný rozsah problému je zatím neznámý, autoři zprávy nicméně odhadují, že plísně způsobují přibližně tolik úmrtí jako tuberkulóza a více než malárie.
Zpráva, na níž se podílely více než čtyři stovky odborníků na mykologii a která přezkoumala více než šest tisíc výzkumných prací, seřadila plísňové patogeny podle dopadu na veřejné zdraví a rizika rezistence vůči antimykotikům, tedy specializovaným lékům proti plísním.
Nejhorší z nejhorších
Z devatenácti zařazených plísní WHO označila čtyři za „kriticky důležité“. Patří mezi ně Aspergillus fumigatus a Candida albicans, dva vůbec nejrozšířenější plísňové patogeny, a také Cryptococcus neoformans, který je hlavní příčinou úmrtí u lidí s HIV.
Aspergillus fumigatus postihuje především plíce, zatímco Candida albicans způsobuje rychlé a masivní invazivní infekce u zranitelných pacientů, které pak mají vysokou úmrtnost.
Obě plísně se začaly výrazně šířit v mnoha zemích během pandemie covidu-19. „Najednou jsme měli spoustu pacientů, kteří byli opravdu nemocní, přicházeli s poškozením plic, byli na jednotce intenzivní péče a měli léky na potlačení imunity, a tak jsme zaznamenali prudký nárůst výskytu těchto infekcí,“ popsali autoři.
Čtvrtou kriticky důležitou plísní je kvasinka Candida auris, kterou vědci u lidí poprvé pozorovali až roku 2009. „Do té doby prostě neexistovala,“ popsal Justin Beardsley ze Sydneyského institutu pro výzkum infekčních nemocí. „Objevila se doslova na celém světě ve stejnou dobu a my se stále snažíme přijít na to, proč a jak.“
Tento patogen je podle něj odolný vůči většině dostupných antimykotických léků a má vysoký potenciál pro vznik epidemií.
Plísně se šíří mimo obvyklé lokality
Vědci v této zprávě také popsali, že se plísňové choroby šíří za hranice oblastí, kde byly běžné dříve. Například Cryptococcus gatii se rozšířil ze subtropů do oblastí mírného pásma. Talaromyces marneffei byla považována za omezenou na jihovýchodní Asii, ale nedávno ji lékaři našli severněji až v Číně.
„Může to být částečně způsobené tím, že se po ní víc pátrá, ale spíš si myslím, že rozšiřuje svůj areál, a to pravděpodobně souvisí se změnou klimatu,“ doplnil Beardsley.
Podle zprávy bude boj s invazivními houbovými chorobami vyžadovat zvýšené financování nových antimykotik a zlepšení diagnostiky.
V současné době jsou k dispozici pouze čtyři třídy antimykotik a vývoj nových léků je obtížný kvůli podobnostem mezi houbovými a savčími buňkami, varuje Beardsley. „Látka, která zabije houbu, často zabije i lidskou buňku,“ dodává.
