Po asteroidu přišla kilometr vysoká tsunami. Vědci popsali, jak vypadal den zániku dinosaurů

Podle nové studie asteroid, který před 66 miliony let zasáhl Zemi a vedl k masovému vymírání, vyvolal také celoplanetární vlnu tsunami. Na svém začátku měla na výšku více než jeden kilometr a byla dostatečně velká na to, aby narušila oceánské dno tisíce kilometrů od místa dopadu na mexickém poloostrově Yucatán.

Studie, která vyšla na začátku října v časopise AGU Advances, je první simulací tsunami, která vznikla dopadem asteroidu, jehož dopad vyhubil dinosaury.

Modely ukázaly, že voda těsně po dopadu dosáhla výšky kolem tisíce metrů, výška vln na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu asi hodinu po dopadu přesáhla 300 metrů, přičemž maximální výška vln se obecně snižovala s časem a vzdáleností od nárazu.

Autoři vypočítali, že počáteční energie tsunami byla až třicettisíckrát větší než energie tsunami, kterou způsobilo zemětřesení v Indickém oceánu v prosinci 2004, tedy jedna z největších vln v novodobých záznamech. Modely dále ukázaly, že energie pravěké „přístavní vlny“ (jak zní význam japonského slova tsunami) byla tak velká, že jí trvalo přibližně týden, než úplně zmizela.

„Ve srovnání s takovým globálním dopadem blednou všechny historicky zdokumentované události,“ napsali autoři.

Důkazy o pravěké vlně se hledají těžko

Model je jedna věc, ale realita je něco úplně jiného. Proto se autoři pokusili najít v terénu důkazy, které by jejich modelování potvrdily. Prozkoumali asi 120 geologických lokalit z doby před a po dopadu asteroidu a našli v nich důkazy o globální tsunami, která dorazila až na území dnešního Nového Zélandu. 

„Tato tsunami byla dostatečně silná na to, aby narušila a erodovala sedimenty v oceánských pánvích na půlce zeměkoule a zanechala buď mezeru v sedimentárních záznamech, nebo změť starších sedimentů,“ uvedla hlavní autorka Molly Rangeová, která pracuje jako fyzikální oceánografka z Michiganské univerzity. „Rozložení eroze a mezer, které jsme pozorovali ve svrchnokřídových mořských sedimentech, je v souladu s výsledky našeho modelu, což nám dává větší důvěru v modelové předpovědi.“

„Geologické důkazy rozhodně posilují tuto práci,“ doplnil oceánograf Brian Arbic z Michiganské univerzity, který na výzkumu spolupracoval. Nejcennější jsou podle něj ty z východního pobřeží Severního a Jižního ostrova Nového Zélandu, které jsou od místa dopadu asteroidu na Yucatánu vzdálené více než 12 tisíc kilometrů.

Tyto silně narušené usazeniny byly původně považovány za výsledek místní tektonické činnosti – ale vzhledem ke stáří usazenin a jejich umístění přímo v modelované dráze tsunami způsobené dopadem asteroidu Chicxulub měl tým podezření na jiný původ. „Tyto usazeniny jsou ve skutečnosti záznamem účinků impaktní tsunami, což je zřejmě nejvýmluvnější potvrzení globálního významu této události,“ řekla Rangeová.

Přestože studie nemodelovala zaplavení pobřeží, výška vln se mohla přiblížit více než deseti metrům, když se tsunami přiblížila k severoatlantickým pobřežním oblastem a části jihoamerického pobřeží Pacifiku.

Jakmile se tsunami přiblížila k těmto pobřežím a narazila na mělké dno, výška vln by se dramaticky zvýšila v důsledku procesu zvaného „shoaling“. Taková výška vln mohla způsobit značné záplavy a další studie některých autorů tohoto výzkumu se budou tímto procesem zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...