Pobřežní led mizí, Arktida se mění před očima, varuje expedice Polarstern, která rok zkoumala změny klimatu

Po roce bádání kolem severního pólu konstatovala dosud největší mezinárodní vědecká expedice do Arktidy alarmující poznatek: pobřežní led v Arktidě taje „dramatickou“ rychlostí.

Kvůli pandemii koronaviru se ledoborec Polarstern německého Institutu Alfreda Wegenera vrací do domovského přístavu Bremerhaven na severozápadě Německa v relativní tichosti. Obrovské množství údajů, které mezinárodní týmy vědců za měsíce plavby kolem Severního pólu nashromáždily, umožňují vydat svědectví o klimatických změnách.

Připlutí ledoborce Polarstern do Bremerhavenu:

V průběhu léta mohli vědci zmapovat rozsah tání pobřežního ledu v tomto regionu považovaném za „epicentrum globálního oteplování“, vysvětlil šéf mise Markus Rex.

„Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masivního tání,“ říká tento klimatolog a fyzik. A rezolutně dodává: „Pobřežní led v Arktidě taje dramatickou rychlostí.“

Pozorování i měření se shodují

Jeho slova potvrzuje i satelitní pozorování ze Spojených států. Pohled z družice ukázal, že pobřežní led v létě roztál a nyní se rozkládá na dosud nejmenší registrované ploše od roku 2012.

Vědci z mise pojmenované MOSAIC studovali atmosféru, oceán, pobřežní led a ekosystém, aby získali údaje dosvědčující dopad klimatických změn na arktický region i celý svět. Analýza získaných údajů bude trvat jeden až dva roky. Cílem je zpřesnit modely předpovědi klimatu, aby se zjistilo, zda a jak se vzájemně podobají vlny veder a vydatné deště nebo bouře, které se cyklicky objevují každých 20, 50 či sto let.

Jak probíhal výzkum

„Abychom vytvořili klimatické modely, potřebovali jsme pozorování přímo na místě,“ uvádí vědkyně Radiance Calmerová z Coloradské univerzity, která na lodi Polarstern pobývala od června do září.

„S pomocí dronů jsme měřili teplotu, vlhkost, tlak a vítr. To nám poskytne informace o atmosférické vrstvě, které budou velmi užitečné pro vytvoření klimatického modelu,“ říká vědkyně a popisuje magické chvíle, které zažila při chůzi po pobřežním ledu. „Když se soustředíte, můžete cítit, jak se led pohybuje. Je důležité chvíli pozorovat okolí, ne se jenom soustředit na práci,“ dodává.

Po odjezdu expedice z norského města Tromsø 20. září 2019 se vědci ocitli po měsíce v úplné tmě s teplotami klesajícími až k mínus 39,5 stupně Celsia a potkali na dvě desítky ledních medvědů. Na jaře však jejich misi narušila pandemie covidu-19 a vědci museli na severním pólu zůstat o dva měsíce déle.

Na německé lodi bylo několik stovek expertů a vědců z 20 zemí, čeští vědci se jí neúčastnili. Zkoumali život pod ledem a za polární noci shromažďovali vzorky vody, aby studovali rostlinný plankton a bakterie a lépe poznali fungování mořského ekosystému v extrémních podmínkách. Expedice, jejíž rozpočet dosáhl 140 milionů eur (3,78 miliardy korun), se vrátila rovněž s více než 1100 vzorky ledu.

Projekt byl vědeckou, ale také logistickou výzvou. V útrobách lodi bylo 14 tisíc vajec, 2000 litrů mléka a 200 kilogramů tuřínu na první tři měsíce plavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...