Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.

Podle nové studie s názvem Glacier Model Intercomparison Project je masivní tání ledovců ve světě nevyhnutelné. Při oteplení o 1,5 stupně Celsia roztaje 65 procent ledovců ve střední Evropě. Při 2,7 stupně Celsia přijde Evropa téměř o všechny a zůstalo by pouze 24 procent z těch současných.

Pokud by se podařilo splnit cíle celosvětové pařížské klimatické dohody a mít oteplení do 1,5 stupně Celsia, pak si Evropa zachová asi 50 procent svých ledovců, při stejném scénáři by i globálně po celé planetě zůstalo zachováno přibližně 54 procent současných ledovců.

Ledovce hrají zásadní roli například v horních tocích řek, jako jsou Rýn či Rhona, kde vyrovnávají průtoky a zajišťují dostatek vody v období sucha, přiblížil Trnka. „Neznamená to, že bez ledovců řeky v létě vyschnou. Ale zmizí faktor, který výkyvy zvláště jejich nízkých průtoků tlumí a stabilizuje, a tím se výrazně zvýší riziko sezonních výkyvů a hydrologického sucha, i když samozřejmě zdaleka ne na všech řekách,“ uvedl.

Podle nejnovějších klimatických modelů vědci očekávají, že ledovce budou i při relativně mírném oteplení nadále ztrácet objem. „Oteplení o 1,5 stupně, které se velmi pravděpodobně stane, by znamenalo nějakou devastaci většiny evropských ledovců. Spíš než o záchranu všech hrajeme o to, zda nám vůbec nějaké zůstanou,“ uvedl bioklimatolog.

Evropské ledovce jsou podle něj navíc výjimečné i svou polohou. Poukázal na to, že často leží v poměrně hustě zalidněných a prozkoumaných oblastech. Vědci tak mají k dispozici podrobné historické záznamy o jejich kolísání, a to jak třeba z doby malé doby ledové, tak často i z doby před tisíci či desítkami tisíc let.

„Tání starého ledu v ledovcích odhaluje bezprecedentní množství archeologických nálezů, díky kterým dokážeme určit, kdy byla určitá půda naposledy bez ledu. To jsou cenné informace nejen pro zkoumání života našich předků, ale také pro výzkum klimatické historie,“ upozornil Trnka.

Ledovce jako záruka stability

Ledovce fungují v evropských horách také jako jakési „lepidlo“, které za tisíce let, co tam jsou, drží pohromadě svahy, jež by se jinak rozpadly. S tím, jak tají, proniká voda z nich do skal, kde může narušovat stabilitu a přispívat ke kolapsu. Proudy stékající vody mohou uvolnit laviny kamení. Navíc ledovce, které ležely pod erozí uvolněnými svahy, je tisíce let stabilizovaly – skála se o ně opírala, a to jí zabránilo sklouznout dolů do údolí. Když led mizí, svahy hor ztrácejí svou pevnost a to má závažné důsledky.

V posledních letech se s tím potýká zejména Švýcarsko. V Alpách oproti minulosti přibylo malých sesuvů půdy právě v důsledku klimatických změn. Ohrozily už celou řadu tamních vesnic: Bondo, Brienz, Lostallo, Cevio a na konci května také vesnici Blatten, ze které musely úřady evakuovat tři stovky jejích obyvatel.

Snaha o záchranu

Ledovce v Asii zásobují stovky milionů lidí vodou a jsou zdrojem elektrické energie, ty evropské mají podobně významné funkce, i když přímo neovlivňují tolik lidí. I v Evropě na vodě z ledovců závisí pitná voda pro miliony lidí a chod vodních elektráren důležitých pro stabilizaci energetické sítě.

I když ve střední Evropě nejsou vodní toky na ledovcích závislé, nedostatek vody v řekách v době sucha je vidět podobně jako v Alpách a Skandinávii také v tuzemsku. „O to důležitější pro nás bude voda v půdě. A i v tomto směru pozorovaná data ukazují na pokles půdní vláhy a klimatické modely varují před pokračujícím poklesem těchto zásob,“ podotkl Trnka.

V Evropě je však podle něj vidět, že je možné negativní scénáře zpomalit. „Není to jednoduché, ale daří se nám jako evropskému společenství víceméně držet klimatické cíle do roku 2030,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...