Pokud se nezastaví změna klimatu, lyžování v Evropě nemá šanci, ukazuje studie

Oteplování planety způsobované v současné době lidskou činností se projevuje v celé řadě oblastí. Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na to, jaký dopad bude mít na oblíbenou evropskou zábavu – sjezdové lyžování.

V Evropě leží asi polovina všech lyžařských středisek světa a víc než 80 procent těch největších, která navštíví víc než milion lidí za rok. Jenže lyžování není možné bez sněhu, a toho nejen v Evropě kvůli klimatické změně ubývá. 

Například v Alpách klesla sněhová pokrývka na úroveň, která je za posledních šest set let „bezprecedentní“, tvrdí autoři nové studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Chanege.

Oblasti zkoumané ve studii
Zdroj: Nature Climate Change

Prozkoumali v ní 18 lyžařských oblastí a zjišťovali, jaké sněhové podmínky tam panovaly historicky a jak to vypadá s nadějí na sníh v budoucnu, podle scénářů Mezinárodního klimatického panelu.

Vytvořili si měřítko, kterému říkají „index spolehlivosti sněhu“ – to říká, jak velká je šance, že v daném středisku budou vhodné podmínky pro sjezdové lyžování. A pracují s termínem „sněhová nouze“, který značí stav, kdy už přirozená pokrývka na tuto zábavu stačit nebude.

Evropa už nebude v zimě bílá

„Zjistili jsme, že při oteplování klimatu se sněhové podmínky v evropských lyžařských střediscích systematicky, ale ne rovnoměrně, zhoršují,“ komentovali autoři výsledky.  „Zatímco se sněhové podmínky zhoršují víceméně v souladu s mírou oteplování, potenciální dopad na spolehlivost sněhu v jednotlivých lyžařských střediscích se v jednotlivých pohořích i v rámci jednotlivých pohoří značně liší.“

Předpokládá se, že bez zasněžování bude velmi vysokému riziku sněhové nouze čelit 53 procent evropských středisek při globálním oteplení o dva stupně Celsia a 98 procent z těchto 2234 zkoumaných lyžařských středisek při oteplení o čtyři stupně Celsia.

Zasněžování pomůže, ale nespasí

Zasněžování může podle vědců tento dopad výrazně zmírnit. Za předpokladu, že středisko zavede zasněžování na polovině svých sjezdovek, klesne hrozba nedostatku sněhu na 27, respektive 71 procent.

To by ale bylo doprovázeno zvýšenou poptávkou po vodě a elektřině na výrobu sněhu, což by zase zvýšilo finanční náklady i uhlíkovou stopu provozu lyžařských středisek. Kromě toho pokrytí poloviny střediska schopností výroby sněhu nemusí jít nutně ruku v ruce s podstatným zlepšením sněhových podmínek v teplejším klimatu. A zvyšující se nároky na vodu a energii jdou proti snahám o snížení dopadu cestovního ruchu na životní prostředí.

Pokud by umělý sníh měl pokrývat asi polovinu sjezdovek, vyžádalo by si to výrazně vyšší spotřebu vody. Podle konkrétní oblasti by stoupla o 8 až 25 procent při oteplení o dva stupně, ale o 14 až 42 procent při oteplení o čtyři stupně. A podobně na tom je i spotřeba elektrické energie. V současné době vzniká kvůli provozu sjezdovek asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, při oteplení o  dva stupně to bude 93 tisíc tun a při oteplení o čtyři stupně 97 tisíc tun za rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...