Polární vír se letos chová podivně a může prodloužit zimu

Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.

Výrazně nižší teploty, než bývá na konci zimy a na začátku jara obvyklé, se budou týkat s větší pravděpodobností Severní Ameriky a severní Evropy. Případné dopady na zbytek Starého světa se v současnosti ještě nedají přesněji specifikovat.

Koncem ledna polární vír potrápil například západní Evropu, zejména Velkou Británii. Finsko si pak zapamatuje začátek prosince minulého roku, kdy v Helsinkách v souvislosti s polárním větrem zaznamenali nejmrazivější týden za posledních 84 let.

Polární vortex
Zdroj: NOAA

Co si vlastně pod pojmem polární vír nebo polární vortex představit? Jedná se o významný krátkodobý až střednědobý komponent určující počasí během chladné části roku. Je propojen od země až do vyšších vrstev atmosféry. Z tohoto důvodu si vyšší pozornost zaslouží i sledování jeho aktivity vysoko nad stratosférou.

Obří vír nad Severním pólem

Polární vír lze jednoduše vysvětlit jako velmi rozsáhlou cyklonální cirkulaci, která pokrývá celý severní pól až do středních zeměpisných šířek. Má silnou přítomnost na všech úrovních, od země až po střední atmosféru a v jednotlivých nadmořských výškách má různé tvary.

Tento vír je tak velký, že jej musíme rozdělit na dvě výškové části. Jedna je spodní, troposférická část a druhá je horní, tedy stratosférická část. Stratosférický polární vír hraje důležitou roli ve vývoji počasí, zatímco spodní troposférický reálně ovlivňuje počasí, které zažíváme.

Vrstvy atmosféry
Zdroj: NOAA

Atmosféra má různé vrstvy. Naše počasí se nachází v nejnižší vrstvě atmosféry zvané troposféra. Dosahuje nadmořské výšky asi osm kilometrů nad polárními oblastmi a až patnáct kilometrů nad rovníkem.

Nad troposférou je mnohem silnější vrstva, takzvaná stratosféra. Tato vrstva je silná přibližně třicet kilometrů a je typická velmi nízkou vlhkostí. V ní se nachází i ozonová vrstva.

Polární vortex
Zdroj: NOAA

A právě nad ozonovou vrstvou ukazuje obrázek výše typický příklad horního polárního víru ve výšce kolem 30 kilometrů ve střední stratosféře během zimy. Má kruhový tvar, přičemž teplota směrem k jeho vnitřnímu jádru rychle klesá. 

Vír, který dělá zimu zimou

Silný polární vortex obvykle znamená silnou polární cirkulaci. Ta obvykle uzamyká studený vzduch do nejsevernějších oblastí a vytváří mírnější zimu pro většinu Spojených států a Evropy.

Naproti tomu slabý a vlnitý polární vortex může přinést velmi dynamické počasí. Mnohem hůře zadržuje studený vzduch, který nyní může unikat z polárních oblastí do Spojených států i do Evropy.

Česko podle dlouhodobých modelů v nejbližším období polární vír nezasáhne. Letošní charakter zimního počasí je sice dynamický, bohatý na srážky, ale jako celek se zatím jedná o zimu mírnou, často s nadprůměrnými teplotami.

Proměnlivý charakter počasí s dostatkem srážek i s hodně proměnlivými teplotami se čeká až do konce února. Na celodenní mrazy nebo déletrvající sněhovou pokrývku v nižších nadmořských výškách to zatím nevypadá, zima se ale může prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...