Politici se ve vyspělých zemích dožívají vyššího věku než zbytek populace. Nová studie ukázala proč

Podle nové mezinárodní studie spojuje politiky ve vyspělých zemích fakt, že se dožívají vyššího věku než běžná populace. Výzkum ukazuje, že za to nemohou jen nadprůměrné platy, ale i řada jiných faktorů – například je podle autorů možné, že se změnili politici samotní.

V posledních letech se v řadě bohatých zemí zastavilo zvyšování průměrné délky života, přičemž v nejchudších společenských vrstvách se dokonce tento parametr začal snižovat. Jde o vliv prohlubující se nerovnosti, kterou ještě umocnila pandemie covidu-19. Například podle nejnovějších údajů se muži v nejchudších oblastech Anglie dožijí téměř o deset let méně než jejich vrstevníci v nejbohatějších regionech a u žen činí rozdíl v dožití sedm let.

Tyto diskrepance, které mají sociální původ, vedly vědce k většímu zájmu o tento fenomén. Začali proto zkoumat, jestli existují nějaké profese, jež jsou spojené s lepším zdravím, a tedy i větší délkou života. Jednou z takových skupin jsou politici.

Dosavadní studie, které porovnávaly úmrtnost politiků a běžného obyvatelstva, se až doposud obvykle zaměřovaly jen na jednu nebo několik málo zemí. Nová práce vedená výzkumníky z Oxford Population Health na konci června přinesla zatím nejkomplexnější analýzu založenou na údajích z jedenácti zemí s vysokými příjmy. Výsledky vyšly v odborném časopise European Journal of Epidemiology.

Vědci v ní analyzovali data o politicích z Austrálie, Rakouska, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Švýcarska, Velké Británie a USA. Pro každou zemi byly k dispozici údaje z let 1945 až 2014, u některých zemí, například Francie, se ale autoři výzkumu dostali až do 19. století.

Kombinovaný soubor dat zahrnoval  57 561 politiků, z nichž 40 637 zemřelo. Podíl žen mezi politiky se pohyboval od tří procent (Francie a USA) do jedenadvaceti procent (Německo). Vědci porovnávali počet úmrtí politiků v jednotlivých letech s počtem, který se očekával na základě úmrtnostních poměrů v celkové populaci.

Výzkumníci také vypočítali, jaká je pravděpodobnost, že běžní lidé a politici ve věku 45 let zemřou během následujících deseti let a pak vždy každou další dekádu.

Výsledky ukazují, jak se rozevírají sociální nůžky

Ukázalo se, že téměř ve všech zemích měli politici na konci 19. a na počátku 20. století podobnou míru úmrtnosti jako běžná populace. V průběhu 20. století se ale rozdíly ve všech sledovaných zemích výrazně prohloubily, takže politici měli oproti běžné populaci stále větší výhodu v délce přežití.

Rozsah této výhody v přežití se mezi jednotlivými zeměmi hodně lišil. Například v Itálii měl typický nepolitik 2,2krát vyšší pravděpodobnost, že zemře během následujícího roku než politik stejného věku a pohlaví, na Novém Zélandu to bylo pouze 1,2krát víc.

Rozdíl v naději dožití ve věku 45 let mezi politiky a běžnou populací se v průběhu druhé poloviny 20. století rovněž výrazně zvýšil. V současné době se pohybuje od přibližně tří let ve Švýcarsku až po sedm let v USA.

Peníze nejsou odpovědí na všechno

Mohlo by se zdát, že tyto rozdíly v průměrné délce života jsou způsobené tím, že politici obvykle mají platy výrazně převyšující průměrnou úroveň obyvatelstva. Nicméně podle autorů to sice opravdu může být jedním z důvodů, ale tyto výsledky naznačují, že ve hře musí být i další faktory.

Příjmová nerovnost totiž začala růst v 80. letech 20. století, ale rozdíly v délce života se začaly prohlubovat už mnohem dříve, již před rokem 1940.

Vědci se domnívají, že prodloužení délky života politiků může být způsobeno řadou faktorů. Významnou roli mohou hrát rozdíly v kvalitě zdravotní péče, ale také zdravější životní styl veřejných funkcionářů.

Svou roli podle studie může hrát i dostupnost dokonalejší léčby zdravotních problémů, které častěji právě postihují politiky, například kardiovaskulárních onemocnění. Od doby, kdy se v 60. letech 20. století rozšířila dostupnost antihypertenziv, se riziko úmrtí na nemoci oběhové soustavy výrazně snížilo, a proto se mohl snížit i vliv této „nemoci z povolání“ na délku dožití politiků.

Další vysvětlení jsou už spíše spekulativní, ale podle autorů je kupříkladu možné, že se změnili i sami politici. Moderní politika, která je velmi intenzivně spojená s vysokou mírou komunikace s voliči a v médiích, možná přitahuje jiné typy lidí než v minulosti, uvažují autoři studie. Jiné výzkumy totiž naznačily, že lidé s vyšší mírou sociálního kontaktu se dožívají vyššího věku.

Vědci dodávají, že vzhledem k tomu, že se studie zaměřila na země s vysokými příjmy, nemusejí být výsledky zobecnitelné pro země s nízkými a středními příjmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...