Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.

Pompeje sice zemřely už před 1947 roky, ale protože je pod sebou pohřbila erupce nedalekého Vesuvu, dodnes vypráví nejen o tom, jak zanikly, ale hlavně o tom, jak žily. Archeologové pod vedením německých expertů teď popsali, jak vypadala tamní kanalizace a jak fungovalo tamní zásobování vodou. Zajímalo je nejvíc, jak fungovaly tamní lázně.

„Lázně byly původně zásobované vodou z hlubokých studní pomocí zařízení na čerpání vody. A hygienické podmínky v nich byly daleko od ideálu,“ uvedli v komentáři autoři výzkumu. „V průběhu času ale zařízení na čerpání vody vylepšili díky technologickému pokroku – a nakonec v 1. století našeho letopočtu je nahradili akvaduktem, který poskytoval více vody a umožňoval častější obměnu vody pro koupání.“

Co zůstalo ukryto

Rekonstruovat podobu a vlastnosti tohoto systému vůbec není jednoduché: ve skutečnosti by to ani nyní nebylo možné bez pokroku v chemii. Vědci použili takzvanou izotopovou analýzu, kterou vyšetřili usazeniny, jež se usadily v různých částech vodní infrastruktury města. Archeologové prozkoumali místa jako akvadukt, vodárenské věže, studny a také samotné bazény ve veřejných lázních.

Tento druh analýzy umí rozeznávat různé druhy stejných prvků – jejich izotopy. Když je vědci srovnávají, tak mohou najít shodu, rozdíly, podobnosti a tak zjistit třeba to, v čem se používání různých částí systému lišilo. A přesně to se stalo u pompejského výzkumu. „Zjistili jsme zcela odlišné vzorce stabilních izotopů a stopových prvků v karbonátech z akvaduktu a v karbonátech ze studní,“ uvedli.

Na základě těchto různých geochemických charakteristik dokázali určit původ vody v lázních a vyvodit závěry o systému nakládání s vodou ve starověké metropoli. Zjistili, že studny čerpaly vysoce mineralizovanou podzemní vodu z vulkanických ložisek, která nebyla ideální k pití. Právě to byl jeden z důvodů, proč se za vlády císaře Augusta v Pompejích rozhodli postavit akvadukt, který zvýšil nejen množství vody do expandujícího města, ale také – podle nové studie – její kvalitu.

Nevábná koupel

Pod pojmem „římské lázně“ se vybaví představa něčeho luxusního, čistého a do značné míry nadčasového, co napodobují celé generace. Nejstarší pompejské lázně této představě vůbec neodpovídají. Podle izotopové analýzy byly zásobované jen nepříliš kvalitní vodou ze studní, která se navíc nevyměňovala pravidelně.

Voda se tam dostávala pomocí masivního čerpadla, které poháněla nejlevnější forma starověké mechanizace: dřevěné kolo otáčené svaly otroků. To ale bylo schopné vyměnit vodu v lázni jen jednou denně, což při odhadovaném množství návštěvníků nemohlo stačit k udržení čisté vody. Musela být přinejmenším vizuálně špinavá, ale zřejmě se to projevovalo i na jejím zápachu a také na jejích hygienických vlastnostech.

Mimo jiné se v usazeninách našly stopy olova, zinku a mědi, což naznačuje, že voda v lázni byla těmito těžkými kovy kontaminovaná. Toto znečištění pocházelo pravděpodobně z kotlů určených na ohřívání vody a z potrubí.

Archeologové narazili ještě na jeden jev, který se měnil, ale zatím ho nemají plně analyzovaný. V koncentracích izotopů uhlíku v usazeninách našli relativně pravidelné vzorce, které neodpovídají klimatickým vlivům. Podle vědců to naznačuje, že na to mohla mít vliv sopečná činnost, která uvolňuje oxid uhličitý do vzduchu. Autoři dodávají, že podrobnější studium těchto stop by mohlo odhalit, jak vypadala aktivitu Vesuvu před slavnou erupcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...