Poprvé v moderních dějinách je zubrů víc než 10 tisíc. V přírodě přitom vyhynuli před sto lety

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se však podařilo zubry zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál.

Dostál je ředitelem ochranářské společnosti Česká krajina, která spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra evropského v České republice, provádí jeho každoroční sčítání pro mezinárodní plemennou knihu a založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém prostoru Milovice. Ta se po několika letech stala největším a nejznámějším tuzemským chovem zubra evropského.

„Milovické stádo zubrů je navíc významné tím, že je podobně jako některé české zoologické zahrady díky četným výměnám zvířat se zahraničními stády součástí celoevropské populace, a aktivně tak přispívá k zachování genetické různorodosti druhu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Ohrožená i nadějná budoucnost

Ani překročení této důležité hranice ale ještě pro zubry neznamená výhru a jistotu bezpečné budoucnosti. „Podobné uspokojení zavládlo v 90. letech minulého století poté, co stavy zubrů dlouhodobě rostly. Omezení jejich chovů v řadě zoologických zahrad a rozpad bývalého Sovětského svazu spojený s vybíjením stád zubrů ve východní Evropě však vedl k propadu počtu zubrů a nutnosti vytvoření nového záchranného programu. Na jeho základě začala vznikat i takzvaná polodivoká stáda, mezi která patří i to milovické, a nové populace zubrů ve volné přírodě,“ doplňuje Jirků.

Nyní vstupuje záchranný program zubra evropského do nové etapy. Hlavním cílem již není jen zvyšování počtu kusů a zakládání nových stád, ale zejména snaha o vytváření populací čítajících alespoň 150 dospělých jedinců. Právě tento počet byl na základě populačních a biologických parametrů zubra zoology stanoven jako stav zvyšující šanci populace prosperovat v dlouhodobém horizontu.

„Zatím je takových populací jen osm, z toho pouze čtyři v Evropské unii, kde existuje relativně dobrá garance jejich dlouhodobé existence. Tři z těchto dlouhodobě perspektivních populací jsou v Polsku a jedna v Litvě. Mimo EU jde o tři populace v Bělorusku a jednu v Rusku,“ doplnil Miloslav Jirků.

Česká republika má zatím vůči ochraně zubra evropského dluh. V 90. letech minulého století byla za podivných okolností vybita většina chovů zubrů mimo zoologické zahrady, v zemi se zatím nepodařilo na žádném z vhodných míst vypustit zubry do volné přírody a nejznámější chov zubrů v milovické rezervaci velkých kopytníků je neustále ohrožován dlouhodobými likvidačními tlaky. V České republice žilo podle výsledků sčítání v roce 2022 celkem 149 zubrů v deseti chovech. Letos vznikne nový chov v Lipně na Šumavě.

„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na záchraně zubra podíleli. V první řadě jsou to Mezinárodní plemenná kniha v Bělověži, Centrum ochrany zubra evropského a Sdružení přátel zubra evropského. Ale také řada zoologických zahrad, obor i soukromých chovatelů. Bez jejich úsilí by se zubry zachránit nepodařilo,“ dodává Dalibor Dostál.

Jak vymřel zubr

Zubři byli ještě během středověku rozšíření ve větší části Evropy, včetně českých zemí, postupně ale mizeli; v Anglii byli vyhubeni ve 12. století, ve Francii koncem 14. století, ve střední Evropě nejpozději koncem 18. století. Hlavně proto, jak oblíbeným lovným zvířetem se stali.

Od 19. století tak zbyla jen jediná populace zubrů, která se navíc stále zmenšovala. Žila v polském Bělověžském pralese, který je vlastně zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval celé mírné pásmo Evropy. Tam byli zubři pod přísnou ochranou ruského cara, který tehdy region ovládal – lovit tam směl jen on a jeho nejbližší okolí. Ještě na začátku první světové války zde žilo 719 zubrů, ale hladové armády, které pralesem procházely nebo tam byly usazené, měly na populaci katastrofální dopad. Roku 1916 se napočítalo 268 zvířat, roku 1917 jich bylo již jen 167 a roku 1918 zbylo posledních 68. 

Posledního volně žijícího zubra zastřelil 9. února 1919 pytlák Bartolomeus Szpakowitz. Vypadalo to, že osud majestátního heralidckého tvora je podepsaný.

Jenže v té době se už naštěstí tito savci chovali jak v zoologických zahradách, tak v chovech několika bohatých šlechticů. A evropští zoologové měli velkou inspiraci zpoza oceánu, kde se v té době podařila záchrana ohroženého bratrance zubra – amerického bizona. A tak se roku 1923 v Berlíně sešli zástupci všech, kdo nějaké zubry měli, a založili Mezinárodní společnost na ochranu zubra. Prezidentem se stal ředitel frankfurtské zoo Kurt Priemel, který je dnes oprávněně označovaný za „muže, který zachránil zubra“.

Tehdy žilo celkem 56 zubrů, naštěstí půlka samci, půlka samice, což nabízelo naději na úspěšnou záchrannou operaci. A opravdu to zabralo. Už o deset let později bylo zvířat 67 a ochranáři začali první z nich vracet zpět do jejich domovského pralesa, tentokrát už s náležitou ochranou. Malým velkým zázrakem je fakt, že jim příliš neublížila ani druhá světová válka, a už brzy po ní se začaly počty zubrů opět zvedat. A rostou až do současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 30 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...