Poškozenější korálové útesy lépe odolávají klimatické změně, překvapila studie

Nová studie biologů z Kiribati odhalila zajímavý paradox: poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.

Nová studie, kterou provedli vědci z Ministerstva rybolovu a rozvoje mořských zdrojů Kiribatské republiky, se zaměřila na dva atoly ve středním Pacifiku, vzdálené od sebe 59 kilometrů.

„Kvůli teplotní oscilaci, která způsobuje, že teplota oceánu podél rovníku rok od roku kolísá, zažívají tyto korálové útesy tepelný stres častěji než útesy v jiných částech světa,“ popsala hlavní autorka studie Sara Cannonová. „Útesy na Kiribati by mohly být předzvěstí toho, jak budou reagovat na oteplování oceánů útesy na jiných místech planety,“ tvrdí.

Vědci v tomto výzkumu zjistili, že extrémní teplo způsobené změnou klimatu způsobilo bělení méně narušených korálových útesů poblíž atolu Abaiang a zanechalo po sobě podmořskou poušť. Ale korálové útesy poblíž více osídlených a znečištěných vod ostrova Tarawa, hlavního města Kiribati, se teplejší vodě přizpůsobily.

„Chráněné mořské oblasti (MPA) jsou nejčastějším nástrojem, který vědci doporučují k ochraně útesů před stresovými faktory způsobenými člověkem, včetně klimatických změn,“ říká Cannonová. „Pokud ale MPA vytvoří podmínky, v nichž se může dařit citlivějším korálům tím, že omezí místní rušivé vlivy, jako je rybolov nebo znečištění, jako je tomu v Abaiangu, může se to obrátit proti nim. Tyto útesy se tak stanou zranitelnějšími vůči tepelnému stresu,“ vysvětluje vědkyně.

Útesům na Tarawě dominoval invazivní korál druhu Porites rus patřící mezi větevníky. Tomu se daří ve vodách s vysokou koncentrací živin způsobenou znečištěním. Vědci zjistili, že Porites rus „roste jako pampelišky“ a snáší znečištění i vysoké teploty vody.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Naproti tomu koráli v Abaiangu v důsledku stejných vysokých teplot oceánu vybledli a poslední přežívající druhy korálů na útesu pak sežraly obrovské jedovaté hvězdice. Výsledky šestileté studie útesů nacházejících se v ostrovním státě Kiribati vyvolávají „ožehavé otázky“, jak postupovat při ochraně korálových útesů, poznamenává Cannonová.

Dogma se bortí

„Důležitým důsledkem této studie je zpochybnění běžného dogmatu v biologii ochrany přírody, tedy že místa s menším místním ohrožením divoké přírody budou lépe odolávat hrozbám způsobeným klimatem,“ říká vědkyně. „Realita je ale složitější. Nechceme nicméně naznačovat, že místní hrozby jsou pro útesy dobré, protože plně nerozumíme možným kompromisům, zejména pro obyvatele Kiribati.“

Cannonová poznamenává, že rozmanité korály rostoucí na Tarawě sice mohou být schopné přežít extrémní podmínky, ale zůstávají otázky ohledně jejich užitečnosti jako prostředí pro ryby a jejich schopnosti zabránit erozi. To je důležité zejména pro ochranu nízko položených atolů, jako je Kiribati, které jsou zranitelné stoupající hladinou moře. Je také nepravděpodobné, že by se útesy na Tarawě někdy podařilo obnovit do původního, robustního stavu, zatímco útesy na Abaiangu by mohly být opět zdravé.

„Někdy diskutujeme o tom, jestli je důležitější podporovat obnovu místních útesů prostřednictvím projektů, jako je korálové zahradnictví, nebo se zabývat změnou klimatu, aby byly útesy zdravé,“ říká Cannonová. „Ale my musíme dělat obojí,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...