Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU, říká zpráva

Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU, vyplývá z monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), která sledovala vývoj mezi lety 2005 a 2022.

Podle Jany Maříkové-Kubkové, seniorní vědkyně z Archeologického ústavu AV ČR, se svět vědy stále více přizpůsobuje mužskému modelu a ženy musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby dosáhly stejných pozic jako jejich mužští kolegové. Nerovnosti jsou podle ní přítomné i ve výchově mladých lidí, kde jsou dívky často směřovány k oborům, které jsou považovány za „ženské“, zatímco vědecké a technické oblasti zůstávají doménou mužů.

Vědkyně upozorňuje na to, že doktorandek přibývá, ale na vyšších pozicích v akademickém a vědeckém světě ženy stále chybí. Na pozici ve vyšším managementu v její instituci není ani jedna. Ženy ve vedoucích rolích mají podle ní větší schopnost empatie a lépe rozumí osobním potřebám svých podřízených.

Ženy ve vedení české vědy

V roce 2022 podle monitorovací zprávy dosáhlo celkové zastoupení českých žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje celkem 13,5 procenta. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 procenta. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 procenta.

Martina Boháčová, astrofyzička z Fyzikálního ústavu AV ČR, se domnívá, že genderové nerovnosti jsou problémem společnosti obecně. „Dívky jsou často odrazovány od technických oborů, protože je jim říkáno, že se pro ně nehodí,“ dodala Boháčová.

Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR si myslí, že mateřství je pro ženy nejen ve vědecké kariéře největší překážkou. Mnohé ženy, zejména v akademické sféře, čelí problémům s návratem do práce po rodičovské dovolené. „Když žena odejde na mateřskou, tak je velice těžké se vrátit zpět, protože se vše mění velmi rychle a mezera se nedá snadno zacelit,“ uvedla.

Podle monitorovací zprávy stát dlouhodobě nevyužívá potenciál kvalifikovaných žen ve vědeckých oborech. I když se celkový počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005 a 2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen v těchto oblastech se za stejné období mírně snížilo. V roce 2022 ženy tvořily pouze 28,7 procenta pracovníků ve výzkumu a vývoji, což je nejhorší výsledek v rámci EU.

V Evropské unii pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů lidí, z čehož 52 procent tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s 64 procenty.

V roce 2022 tvořil v Česku poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 procenta, v doktorském studiu pak 45 procent žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.