Povodně roku 2002 uspíšily přechod k pokročilým technologiím přenosu dat o počasí

Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav, říká hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým on-line technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

„Velké technologické a organizační změny byly v našem oboru velmi často výsledky povodní,“ podotkl hydrolog, který v roce 2002 pracoval v ČHMÚ jako prognostik a patřil k těm, kteří vydávali hydrologické předpovědi.

Daňhelka řekl, že třeba po ničivé povodni na Slovensku v roce 1965 začali tuzemští experti propojovat informace z lokalit a zavedli systém povodňových stupňů. Před záplavami v roce 1997 se zase podle něj vůbec nevyužívaly operativní přenosy dat. „Existovaly telefonní hlásiče. Po vytočení čísla to automat zvedl a nadiktoval třeba: ,Stanice Ústí nad Labem, 7:00 ráno, stav 137 centimetrů.‘ A takových automatů bylo v Česku pár,“ uvedl hydrolog. Experti také dostávali záznamy od dobrovolných pozorovatelů.

Podle Daňhelky v roce 2002, v reakci na předchozí povodeň, už po celém Česku existovala páteřní síť necelé stovky profilů. Automaty, měřící co hodinu, byly dostupné vytáčeným spojením. Hydrolog uvedl, že přímo z pražské centrály se jich běžně obvolávalo asi 12. „Při povodních v roce 2002 to přestalo fungovat, protože voda většinou zaplavila rozváděcí stanici pro pevné telefonní linky. Člověk vytáčel stanice a dostal data ze dvou, za hodinu zase,“ řekl expert.

Povodně pomohly k on-line komunikaci

Právě po povodních tak podle něj během několika let celá komunikace přešla do on-line prostředí a funguje na mobilních sítích. „Těch stanic máme automatizovaných přes pět set. V okamžiku, kdy jedna vypadne, není to problém. Víme, co se děje okolo a dokážeme stav dopočítat,“ vysvětlil hydrolog. Aktuální data o srážkách i vodních stavech jsou podle něj ústavu dostupná prakticky okamžitě.

Pouze v experimentálním provozu před 20 lety byly i hydrologické modely. „Pořád jsme se s nimi učili, v roce 2002 byl rok jejich provozu,“ zavzpomínal Daňhelka. Až později nastal ohromný progres. „Už z hlediska rozlišení. Dříve se to počítalo jako jedna rovnice. V povodí spadlo tolik srážek a tolik odteče, takový to bude mít průběh – bylo to jedno číslo. Dnes (…) jdeme v rozlišení stupňů. Každý kilometr má své vlastní číslo, počítá se,“ popsal rozdíly Daňhelka.

Chaos v atmosféře se mění v řád v datech

Meteorologické modely, z nichž vycházejí data pro hydrologické modely, také nepočítají jen jednu variantu budoucího vývoje počasí. „Atmosféra je chaotický systém. Velmi podobné počáteční podmínky rozložení teploty a tlaku mohou vést rychle k velmi rozdílnému vývoji. I malinký rozdíl v tlaku za pár dní vede k velkému rozdílu v tom, jak vypadá teplota v lokalitě o 100 kilometrů dále,“ vysvětlil hydrolog.

V modelech se tak podle něj trochu mění aktuální počáteční podmínky a počítají se i desítky variant. „Ty hydrologické modely předpovídají pravděpodobnosti na základě stupňů. Říkáme třeba, že v daném bodě je pravděpodobnost překročení třetího stupně povodňové aktivity deset procent, protože nám to vychází z variability možných stupňů,“ řekl vědec. ČHMÚ má nyní dva takzvané superpočítače a využívá data z různých předpovědních modelů.

„Už jen množství dat, které máme, představuje obrovský posun. A ta data jsou přístupná komukoliv,“ konstatoval Daňhelka. Dnes by tak lidé a příslušné orgány měli daleko více aktuálních informací pro to, aby učinili potřebná rozhodnutí. Tehdy se sepsalo několik zpráv denně, které pak ústav e-maily rozeslal příslušným orgánům a institucím. „Je asi iluzorní předpokládat, že dnes bychom dostali dva dny předem přesnou čáru, kam vystoupí voda. Nedostali, to je mimo schopnosti lidstva a vždy bude. Ty systémy jsou náhodné,“ upozornil však expert.

Sám na čtrnáctidenní největší fázi povodní vzpomíná jako na nesmírně intenzivní období. „Pamatuji si, že jsem skoro nespal, na druhou stranu to byl neuvěřitelný adrenalin. Člověk měl pořád potřebu něco dělat, snažit se počítat a získat data ze zaplavených stanic. Napsat zprávu, která by mohla být přínosná,“ uzavřel Daňhelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 7 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...