Povodně se hlavně na horním toku řek předpovídají těžko, říká expert

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Přesnost hydrologické předpovědi závisí hlavně na přesnosti předpovědi meteorologické. To ale může být podle Šípka v některých případech dost problematické, zejména v horských oblastech. „V menších horských povodích, kde se voda rychle hromadí po deštích, je velmi těžké předpovědět povodně s vysokou přesností. Reakce na srážky je tam velmi rychlá a přesnost předpovědí bývá nižší než 50 procent. To znamená, že první stupeň povodňové aktivity bývá často předpovězen s malou úspěšností,“ přiblížil Šípek. Naopak na dolních tocích řek, kde voda teče delší dobu a není tak těžké sledovat její pohyb krajinou, je přesnost předpovědi vyšší. V těchto oblastech může dosahovat až 80 procent.

„Stejně to funguje i pro odhad objemu odtoku a maximálního průtoku vody v řekách. Nejnáročnější jsou však povodně způsobené přívalovými dešti, které jsou velmi nepředvídatelné. Záleží totiž na přesném místě, kde bouřka udeří, což je obtížné přesně odhadnout,“ dodal Šípek.

Jak vzniká povodeň

Vznik povodní ovlivňují dva hlavní faktory – vedle samotných srážek je to i míra nasycení půdy vodou. „Při méně intenzivních srážkách je zásadní, jak moc je půda již nasycená. Pokud není, může vodu absorbovat a snižuje se tak riziko povodní. Naopak při delších intenzivních deštích může dojít k situaci, kdy půda již není schopna vodu přijmout a ta začne odtékat po povrchu,“ vysvětlil expert.

U zemědělské půdy může intenzita srážek překročit její schopnost vodu vsakovat, a ta tak může odtékat po povrchu i po suché půdě, upozornil Šípek. „V takových případech hraje menší roli, jak byla půda nasycená před srážkami,“ podotkl. Dodal, že jakmile voda dosáhne koryt řek a potoků, začínají hrát roli také další faktory, jako jsou přírodní a technická opatření, například rozlivy do okolí vodního toku nebo zadržování vody v nádržích.

Může jít o životy

Pokud nynější srážky budou mít předpovídané úhrny, jedná se podle Šípka o velmi závažnou situaci, která může zejména v některých regionech Česka způsobit ohrožení jak lidských životů, tak majetku. „Podobně silných srážek na našem území příliš zaznamenáno nebylo a vždy byly spojeny s nebezpečnou povodňovou situací. Výhodou je, že máme k dispozici předstih v podobě meteorologických a hydrologických předpovědí, což nám umožňuje včas varovat veřejnost před hrozícími povodněmi,“ míní vědec.

Šípek upozornil, že zatímco pro lidskou společnost mohou mít povodně vážné následky, pro přírodu jsou často přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. „Z ekologického hlediska může dojít k odnosu půdy, která se ale opět usadí někde níže po toku,“ popsal. Také dočasné zaplavení určitého území nemusí mít na přírodu nutně negativní dopad, podotkl.

„Naopak ho mohou mít povodně z přívalových dešťů, kdy dochází k erozi půdy, zejména na nevhodně obhospodařovaných pozemcích, jako jsou zemědělské nebo lesní plochy. Tento problém je ale spíše spojen se špatným způsobem hospodaření na půdě než se samotným výskytem povodní,“ dodal Šípek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.