Povolte geneticky upravené rostliny, vyzývá Evropskou unii skupina elitních vědců

Evropská unie podle špičkových vědců podceňuje výzkum geneticky modifikovaných plodin, které by ji mohly ochránit před mnoha riziky klimatické změny. Místo věcné diskuse podle nich dochází k vyvolávání strachu.

„V době klimatické krize, úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku potravin je v každém ohledu nezbytný vědecký a na důkazech založený přístup. Právě teď se více než kdy jindy musíme povznést nad ideologii a dogmatismus. Proto se na vás my níže podepsaní obracíme a naléhavě vás žádáme, abyste při svých nadcházejících parlamentních rozhodnutích pečlivě zvážili přínosy přijetí nových genomických technik.“ Tak začíná otevřený dopis špičkových světových vědců europoslancům.

Podepsalo se pod něj 35 laureátů Nobelových cen, přes dvanáct set předních odborníků – mezi nimi i 44 expertů z Česka. Apel přichází před klíčovým hlasováním o úpravě genů v Evropské unii. Experti vyzývají Unii, aby odmítla „temné protivědecké strašení“, které je s varováním před genetickými technologiemi často spojené.

Nahrávám video

Nobelisté, mezi nimiž jsou například Jennifer Doudnaová a Emanuelle Charpentierová, které vymyslely genetické nůžky CRISPR-CaS, požadují, aby zákonodárci zmírnili přísná pravidla týkající se genetických modifikací a přijali nové techniky, které se zaměřují na konkrétní geny a upravují jejich kód. Tato technologie by například mohla zvýšit odolnost plodin vůči nemocem a zvýšit pravděpodobnost, že přežijí extrémní výkyvy počasí, které jsou s oteplováním planety stále prudší.

Vědci uvedli, že staré metody šlechtění plodin v průběhu let a desetiletí jsou příliš pomalé a nestíhají reagovat na rychlé změny, jimiž teď klima Země prochází. „V době klimatické nouze nemáme tolik času,“ napsali.

Dopis zaslaný poslancům Evropského parlamentu zorganizovala nezisková organizace WePlanet, která se zabývá ochranou životního prostředí a vede kampaně za technologie, jako je jaderná energie, editace genů a buněčné zemědělství. Signatáři jsou ale nejen genetici, jako je výše zmíněná Doudnaová, ale také ekonomové jako Lars Peter Hansen nebo Eric Maskin. Z českých vědců podepsali například olomoucký genetik Jaroslav Doležel, Lukáš Fischer z Karlovy univerzity nebo Jan Ponert z pražské Botanické zahrady.

Debata o rizikách

Podle signatářů by nová modernější a rozvolněnější pravidla mohla zemědělcům umožnit používat méně pesticidů a hnojiv. Vědci uvedli, že některé rostliny, které je obtížné pěstovat konvenčními prostředky – například ovocné stromy, vinná réva a brambory – používají jedny z nejškodlivějších pesticidů v EU.

Proti genetickým úpravám tohoto typu protestují většinou ekologické skupiny, které se obávají o bezpečnost změn s nezamýšlenými důsledky. Zastánci těchto technologií, zejména těch vysoce cílených, argumentují naopak tím, že taková rizika jsou minimální. Zejména ve srovnání s riziky, která by využití moderních genetických technologií mohlo snížit. Tedy se ztrátou biologické rozmanitosti, klimatickou krizí a nedostatkem potravin. Mají v tom podporu také u evropských expertů: Evropský úřad pro bezpečnost potravin při nedávném řízení nezjistil žádná nová rizika cíleného editování genů u rostlin ve srovnání s konvenčním šlechtěním.

Jenže to nestačí k politickému prosazení. V roce 2018 Evropský soudní dvůr rozhodl, že všechny rostliny vytvořené změnou genů, ať už cílenou, nebo necílenou, jsou geneticky modifikované organismy, na které se vztahují pravidla EU o GMO. Uvedl, že rizika pro životní prostředí a lidské zdraví nelze u těchto úprav s jistotou stanovit.

Evropská komise uznala, že rostliny vyrobené novými metodami editace genů jsou GMO, ale chce je vyjmout ze stávajících bezpečnostních pravidel, která jsou podle zastánců této technologie zastaralá a omezující. Zákonodárci v parlamentním výboru pro životní prostředí budou o jejím plánu hlasovat ve středu.

V předchozím otevřeném dopise, který v prosinci podepsala menší skupina vědců – včetně molekulárních biologů a genetiků, z nichž mnozí pracují pro neziskové organizace – se uvádí, že návrh Komise by měl být „zamítnut nebo rozsáhle přepracován“, protože nelze zaručit bezpečnost životního prostředí a lidského zdraví. Experti vyzvali k tomu, aby všechny geneticky upravené rostliny podléhaly povinnému hodnocení rizik případ od případu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...