Pravěcí chovatelé vepřů změnili podobu českých lesů

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Když se řekne pastvina, představí si asi většina lidí rozkvetlou louku, na které se poklidně procházejí krávy. Tak ale pravěké pastviny nevypadaly. Už jen proto, že rozlehlých luk bylo tehdy pomálu a většinu Evropy pokrývaly různě husté lesy. Právě v nich pásli tehdejší lidé svůj nejcennější majetek – ovce a prasata. A současně tak měnili krajinu.

Vědci placení kanadskou nadací prozkoumali skalní skrýš Velký Mamuťák v severních Čechách. Tvrdí, že vliv domestikovaných zvířat, která se tam pásla, mohl mít trvalý dopad na lesní ekosystémy a připravit tak půdu pro dlouhodobé změny životního prostředí, které dodnes ovlivňují tamní lesní krajinu.

Nejdřív ovce, pak prasata

Základem výzkumu byla analýza takzvané sedimentární DNA (sedaDNA) pomocí těch nejmodernějších metod, které má věda k dispozici. Díky tomu dokázali autoři studie sledovat ekologické dopady raného pastevectví na lesy, což jim nabídlo nový pohled na hlubokou historii interakcí člověka a životního prostředí.

Výzkum pod „Mamuťákem“
Zdroj: Globe Institute/Matthew Walls

Studie odhalila, že prvním druhem, který zde lidé pásli, byly ovce. Odolná zvířata dobře zvládala tehdejší klima a v lesích nacházela všechny zdroje, které potřebovala. Pak se ale v době bronzové něco stalo a lidé na českém území začali přecházet od ovcí k prasatům. Tato změna proběhla přibližně před čtyřmi tisíci lety.

Pastva domestikovaných zvířat, zejména prasat, vede ke změnám toho, co v lese roste. Pokud je těchto zvířat dost, pak se nutně musí objevit dopady toho, že některé rostliny upřednostňují, a jiným se naopak vyhýbají. A současně vnášejí na některá místa ekosystému spoustu živin v podobě svých exkrementů, díky nimž se zase daří jiným druhům. Důsledkem je změna lesa v méně rozmanitý, která je viditelná dodnes.

Odpovědi v hlíně

Vědci k závěru dospěli, když dokázali z usazenin získat vzorky pravěké DNA. Když ji analyzovali, povedlo se v ní rozpoznat genetickou přítomnost domestikovaných zvířat a souvisejících mikrobiomů. Tohle je něco, co se pomocí tradičních archeologických metod nedařilo. Není náhodou, že někteří archeologové označují příchod genetické analýzy do tohoto oboru za revoluci.

„Náš výzkum ukazuje, že naše lesy mají hluboké dějiny spojené s lidskou činností,“ uvedl Petr Pokorný z Univerzity Karlovy, jeden z hlavních autorů studie.

Mikkel Winter Pedersen, odborný asistent na Kodaňské univerzitě, dodává: „Náš nový přístup využívající starověkou DNA nám umožňuje sledovat tyto změny způsobem, který jsme dříve nemohli, a připomíná nám, že odpovědi jsou v hlíně. Skalní úkryty jsou skvělým archivem systémů člověk–prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...