Pravidelný šlofík po obědě je prospěšný. Chrání mozek před záněty, ukázal výzkum

Pravidelné zdřímnutí po obědě je pro lidský mozek prospěšné a pomáhá tento orgán déle udržet větší. Uvedl to server BBC News s odkazem na vědce z londýnské University College London (UCL), podle kterých by ale délka spánku neměla překročit půl hodiny.

Tým prokázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají odpolední „šlofík“, je o 15 centimetrů krychlových větší, což odpovídá zpoždění stárnutí o tři až šest let. Spánek přes den je ale v mnoha profesích obtížný, protože pracovní kultura tuto praxi často odsuzuje, uvedli autoři studie.

„Naznačujeme, že každý by potenciálně mohl mít ze zdřímnutí určitý prospěch,“ řekla doktorka Victoria Garfieldová. Výsledky výzkumu označila za „zcela nové a docela vzrušující“.

Bylo prokázáno, že „šlofík“ má zásadní význam pro vývoj v dětství, s přibývajícím věkem se stává méně častým a po odchodu do důchodu se jeho obliba opět zvyšuje – 27 procent lidí starších 65 let uvádí, že si během dne zdřímnou.

Mozek se s věkem přirozeně zmenšuje, ale ke zjištění toho, zda by spánek mohl pomoci předcházet nemocem, jako je Alzheimerova choroba, bude ještě třeba dalšího výzkumu. Celkové zdraví tohoto orgánu je důležité pro ochranu před demencí a toto onemocnění zároveň souvisí s poruchami spánku.

Šlofík versus neurodegenerace

Vědci se domnívají, že špatné spací návyky časem poškozují mozek tím, že způsobují záněty a ovlivňují spojení mezi mozkovými buňkami. „Pravidelné zdřímnutí by tedy mohlo chránit před neurodegenerací tím, že by kompenzovalo nedostatečný spánek,“ uvedla výzkumnice Valentina Pazová.

  • Tento výraz pochází z německého podstatného jména Schlaf = spánek. Zkomolená výslovnost s „o“ má pravděpodobně původ v jihoněmeckých nářečích a rakouské němčině. Odtud také pochází nářečový výraz „šlofčit“ typický zejména pro hantec – hovorovou varietu češtiny používanou v Brně.

Výzkumníci dokázali, že podřimování je prospěšné, pomocí experimentu založeného na genetice. Předchozí studie identifikovaly 97 úseků DNA, díky nimž jsou lidé buď náchylnější k podřimování, nebo k výkonu během dne. Tým proto vzal údaje od 35 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let a jednoduše porovnal jejich genetické sklony ke „šlofíkům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 11 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 13 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.