Před 10 lety paralyzovala erupce islandské sopky Evropu. Teď se tam probouzí jiná oblast

Když se sopka Eyjafjallajökull 21. března 2010 probudila k životu, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi pět set lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než ta březnová. Za první tři dny uniklo 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. To mělo dopad na Island i na celý svět.

Vulkán chrlil popílek a lávu asi šest týdnů, v říjnu 2010 pak islandský meteorologický úřad konstatoval, že aktivita sopky utichla. Erupce tehdy otřásla Islandem poprvé od roku 2004 a v dané části ostrova to bylo poprvé od období 1821 až 1823, kdy lávu vyvrhovala stejná sopka.

Kráter vulkánu se nachází pod pátým největším islandským ledovcem Eyjafallajökull v poměrně odlehlé a řídce obydlené oblasti na jihu ostrova, asi 120 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Island s 320 tisíci obyvateli je vulkanického původu a ze 140 zjištěných sopek na něm je asi třicet považováno za aktivní.

Erupce způsobila silné záplavy, hladiny islandkých řek stouply až o tři metry. Tisíce hektarů půdy východně od sopky pokryla několikamilimetrová vrstva popela. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ale mrak popela nepředstavoval pro lidi vážnější zdravotní riziko, s výjimkou oblastí v bezprostřední blízkosti vulkánu.

Evropa ve stínu sopky

Od 15. do 21. dubna byla kvůli popelu nad Evropou paralyzována doprava, omezení se dotkla i transatlantických letů. Výluka brzdila dodávky léků, potravin či výrobu automobilek, ztráty ale zaznamenal i květinářský průmysl až v Keni. Vulkán změnil také plány politiků – řada delegací se nedostala na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského ani na 70. narozeniny dánské královny Margrethe II. Zrušena nebo přesunuta byla i sportovní utkání, koncerty či filmové premiéry. Nával zákazníků naopak pocítili železniční a silniční dopravci.

Odvoláno bylo na 95 tisíc letů, výluka zasáhla 29 procent celosvětové letecké dopravy. Opatření se podle Mezinárodní asociace letišť (ACI) dotkla více než tří set letišť a postiženo bylo deset milionů cestujících, ihned po erupci byla kvůli mraku popela zakázána doprava nad Islandem i severem Norska. V dalších dnech pak utichl provoz nad většinou Evropy včetně vzdálenějšího Bulharska, Rumunska či severního Španělska, 19. dubna začaly některé země spojení postupně obnovovat. Odstávka leteckého provozu byla do té doby největší od druhé světové války. 

Island se znovu probouzí

Od konce ledna se vulkanicky probouzí oblast poloostrova Reykjanes, který se nachází jihozápadně od hlavního města země. Od té doby tam do poloviny dubna seismologové naměřili asi osm tisíc otřesů země a půda se zvedla asi o 10 centimetrů; vytlačilo ji magma pod povrchem.

„Vypadá to, že po stovkách let bez aktivity se tato oblast probouzí,“ komentoval změny vulkanolog Dave McGarvie z Lancasterské univerzity. K erupci této oblasti poblíž města Gríndavík došlo naposledy před asi osmi sty lety. Podle geologů je zde asi pět vulkanických systémů, které společně eruptují asi jednou za tisíc let.

Naposledy se to stalo kolem desátého století a sopečná aktivita tu probíhala až do třináctého století – to je velký rozdíl od běžných islandských sopek, které chrlí jen krátce, ale intezivně. Na poloostrově Reykjanes ale sopky byly aktivní tři století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.