Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Nahrávám video

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.

Země se chvěla jen 45 sekund. Otřesy dosáhly na Richterově stupnici na číslo 7,9 a samy o sobě by byly dost ničivé – takové síla bortí domy, trhá silnice a ničí i další infrastrukturu. V tomto případě se ale 31. května 1970 stalo něco ještě horšího: z Huascaránu se totiž uvolnila mohutná lavina ledu, hlíny a kamení, která se valila z 6768 metrů vysoké hory do údolí. Utrhl se kamenný svah o šířce téměř jednoho kilometru v nadmořské výšce šesti kilometrů, při pádu nabral podle pozdějších výpočtů rychlost až 280 kilometrů za hodinu.

Tragédie postihla na tři miliony lidí, z nichž přes 70 tisíc zahynulo. Alespoň částečně byla poškozená oblast peruánského pobřeží o rozloze 250 tisíc kilometrů čtverečních. Značně poškozena byla i Panamerická dálnice, která v té době představovala hlavní spojení mezi americkými kontinenty od Aljašky až po Patagonii. Přerušení této klíčové tepny ještě víc zkomplikovalo přísun materiální i lidské pomoci.

Ničivá vlna

Hlavní proud bahna, kamení, ledu a skal před 55 lety nejprve bez varování zasáhl obec Ranrahirca, v níž zahynulo dva tisíce obyvatel už osm let předtím při zemětřesení v roce 1962. Část laviny pak přelétla přes sto metrů vysoký horský hřeben a zcela pohřbila městečko Yungay. Z jeho deseti tisíc obyvatel přežilo sotva pár stovek –⁠ mezi nimi ti, kteří byli na vyvýšeném hřbitově, a děti, které na druhém návrší sledovaly představení v cirkuse.

Lavina pak vymazala z mapy i několik vesnic v okolí, zničeny byly z 90 procent například obce Chimbote, Huaraz či Casma. Zastavila se až po šestnácti kilometrech.

Českoslovenští horolezci byli na špatném místě

Část laviny zasypala i tábor horolezců, kteří se chystali zdolat čtvrtou nejvyšší horu Jižní Ameriky. Československo tehdy přišlo v Peru o elitu horolezectví – zahynuli Arnošt Černík, Milan Černý, Jiří Jech, Jaroslav Krecbach (ve 24 letech nejmladší člen výpravy), Miloš Matras, Ladislav Majsner, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban. Ve výpravě byli i fotograf Vilém Heckel, který byl ve svých 52 letech nejstarším členem výpravy, a akademický sochař Valerián Karoušek.

Nahrávám video

Přitom skupina horolezců původně zamýšlela zdolat nejvyšší vrchol severoamerického kontinentu Mount McKinley. Tento záměr jim ale překazil nástup normalizace v Československu a šéf Československého svazu tělesné výchovy, podle něhož „nebylo vhodné cestovat na území USA“. Příprava však byla v plném proudu, a tak po navázání kontaktů s peruánskými alpinisty padlo ve svém důsledku fatální rozhodnutí: vystoupat na nejvyšší vrchol peruánských And Huascarán a další hory v oblasti.

Z původně šestnáctičlenného týmu vypadl jeden člověk kvůli problémům s komunistickými úřady ohledně výjezdní doložky. Základní tábor vybudovala expedice 13. května ve výšce 3850 metrů nad mořem na idylickém místě mezi jezírky v údolí mezi severní stěnou Huascaránu (6768 metrů) a vrcholem Huandoy (6395 metrů). Prvovýstup jižní stěnou Huandoye byl dalším cílem expedice.

Památník

Neštěstí postihlo výpravu už několik dní před zemětřesením. Při jedné z aklimatizačních túr uklouzl na mokré skále jeden z nejlepších horolezců výpravy Ivan Bortel a po pádu zemřel. V tomto místě a na místě tábora postavili později Peruánci expedici památník.

Pomník členům československé horolezecké výpravy Peru 1970, kteří zahynuli při zemětřesení pod severním vrcholem Huascaránu u jezera Llanganuco v Peru dne 31. května 1970
Zdroj: ČTK/JIří Vatka

V Čechách vzpomínají na tuto výpravu každý rok při lyžařském závodu Jizerská padesátka, který od roku 1971 nese přídomek Memoriál Expedice Peru '70.

Grafika ukazuje všechna zemětřesení od roku 1800 do současnosti, která měla magnitudu 7,9 –  tedy stejnou sílu jako otřesy půdy v Peru. Velikost kolečka odpovídá síle zemětřesení:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 14 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 16 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 16 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 17 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 19 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.