Před 70 lety sestoupila do rakouských údolí bílá smrt. Série lavin za sebou nechala stovku mrtvých

Mezi trojici nejtragičtějších katastrof svého druhu v poválečné Evropě patří série lavin, které před sedmdesáti lety zasypaly obec Blons v západním cípu Rakouska nedaleko lichtenštejnských hranic. Vyžádala si nejméně 57 lidských životů. Zničení vesnice s několika stovkami obyvatel ale bylo jen jednou, byť nejtragičtější, epizodou lavinového týdne, během kterého ve druhé nejmenší spolkové zemi Vorarlbersko zemřelo celkem přes sto lidí.

Podzim roku 1953 byl v Rakousku výjimečně teplý a suchý. Až do Vánoc spadlo jen pár vloček. Pak sice pořádně nasněžilo, ale až do třetiny ledna potom panovaly holomrazy. Změna přišla 9. ledna 1954.

Silné a vlhké proudění zasáhlo rakouské Alpy od severozápadu. Na vodu bohatý oceánský vzduch přinesl během pouhých dvou dní do Vorarlberska dva metry sněhu. Sníh ale padal dál, i když se začalo rychle oteplovat. Na studenou pokrývku tak začal nasedat těžký a o něco teplejší sníh. Lidé, kteří horám alespoň trošku rozumějí, už tušili, že se může blížit katastrofa.

Právě tyto podmínky jsou totiž ideální pro vznik lavin. Těžká hmota nového sněhu se zkrátka na umrzlém podkladu neudrží a stačí pak jen drobnější impuls a uvolní se. Výsledkem je lavina.

Nahrávám video

První přišla 11. ledna kolem desáté ráno. Masa sněhu zasáhla východní část vesnice Blons. Pod ní zůstalo přes osm desítek lidí, většina z nich v domech nebo ve stodolách. Z nich zemřelo 34, pětatřicátou oběť si vyžádala druhá lavina, která se utrhla téhož dne odpoledne.

Jenže ani to nebyl konec tragického dne. V devět večer totiž přišla ještě další velká lavina, která mířila na centrum obce, která se stále ještě vzpamatovávala z dopolední hrůzy. Pod sněhem tentokrát zůstalo 43 lidí, mezi nimi bylo šestnáct z těch, které zasypala už ranní lavina a jimž se podařilo ze sněhového objetí dostat. Ta večerní připravila o život dvaadvacet lidí.

V Blonsu sníh zasypal třetinu domů. Následky jsou dobře vidět v údajích o sčítání lidu: mezi roky 1951 a 1961 v obci ubylo 35 procent obyvatel.

O lavinách zprvu nikdo netušil

Kombinace výše popsaných podmínek navíc způsobila, že se sníh uvolňoval i jinde. V širším okolí Blonsu bylo obětí víc než dvakrát tolik. Během tragických lednových dnů postihlo Vorarlbersko nejméně třináct větších lavin, které si celkem vyžádaly 125 životů zdejších obyvatel, kteří se nedočkali pomoci.

Nešlo o lidskou chybu, ale opět o důsledek sesuvů sněhu. Ty totiž přerušily telefonní vedení a záchranáři se o tragédii dozvěděli až den poté, co se odehrála. A živel pak zpomalil jejich příjezd, takže do vesnice dorazili až 13. ledna.

Pak se sice rychle rozběhla rozsáhlá mezinárodní akce, do které se zapojili i záchranáři z Německa, Švýcarska nebo Spojených států, ale bylo už pozdě, víc než šedesát hodin pod sněhem totiž nikdo nepřežil.

Pozdější vyšetřování ukázalo, že samotný náraz laviny sice většina lidí přežila, později se ale buď udusila, nebo podlehla zraněním, než se k nim záchranáři dostali.

Tragédie vedla k moderní ochraně

Co do počtu obětí zůstává tragédie v Blons i po sedmdesáti letech třetí nejhorší lavinou v poválečné Evropě. Vůbec nejvíc životů (88) si v srpnu 1965 vyžádala lavina v údolí Saas Fee u švýcarské přehrady Mattmark, v dubnu 1970 pak lavina, jež zavalila dětské sanatorium ve francouzském Plateau d'Assy, zabila 74 lidí.

Ještě mnohem horší ale byly laviny za první světové války. V bojích v letech 1915 a 1916 za takzvané bílé války způsobily smrt tisíců vojáků obou stran. Utrhávat je pomáhaly nejen přírodní podmínky, ale také střelba z děl, která narušovala vrstvy sněhu.

Laviny v rakouském Blons v roce 1954 znamenaly vznik moderní ochrany v Alpách. Vzhledem k velkému dopadu těchto a dalších lavin v Rakousku byla zavedena opatření na ochranu obce Blons před možným nebezpečím v budoucnu. Od té doby se počet lavin katastrofického druhu v Rakousku i v Evropě výrazně snížil.

Studie o lavinách z Blons pomohly zlepšit znalosti a pochopení lavinových cyklů v Rakousku, což následně přispělo k účinnějšímu předpovídání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.