Před půlstoletím vzlétla mise Apollo 15. Na Měsíci našla důkazy o tom, jak vznikl

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Tříčlenné misi Apollo 15 velel David Scott, který už předtím v březnu 1969 pilotoval Apollo 9. Po třech dnech se loď dostala na oběžnou dráhu Měsíce a čtvrtý den přistál modul se dvěma kosmonauty na měsíčním povrchu v hornaté oblasti Moře dešťů, poblíž zlomu zvaného Hadleyova brázda.

Právě tady astronauti vůbec poprvé použili lehký elektromobil, který ujel asi deset kilometrů. Na měsíčním povrchu strávili celkem 67 hodin a podnikli tři průzkumné výpravy.

Posádka Apolla 15 zleva doprava: Scott, Worden, Irwin
Zdroj: NASA

Mise, která odhalila původ Měsíce

Kromě průzkumu široké oblasti kolem místa přistání a odběru hloubkových vzorků nalezli astronauti také vzácný úlomek původní měsíční kůry, následně pojmenovaný Genesis Rock.

Kámen přezdívaný Genesis Rock
Zdroj: NASA

Jeho expertiza na Zemi pak podpořila teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s velkým tělesem v rané fázi jejího vývoje. Poté astronauti odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Také vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci.

Astronauti po sobě na Měsíci také zanechali umělecké dílo, které má připomínat lidské oběti vesmírného výzkumu. Jde o drobnou hliníkovou sošku, která dostala jméno Fallen Astronaut – neboli Padlý astronaut. Na destičce u figurky jsou napsaná jména čtrnácti sovětských a amerických kosmonautů a astronautů, kteří zahynuli při pokusech dostat se do kosmu.

Padlý astronaut
Zdroj: NASA

Návrat na Zemi zahájili 4. srpna a o tři dny později přistálo Apollo 15 v Tichém oceánu asi pět set kilometrů severně od Honolulu.

Schopnost lodi doletět k Měsíci úspěšně prověřilo už Apollo 8 koncem roku 1968. Podruhé k Měsíci zamířilo v květnu 1969 Apollo 10, jehož posádka včetně astronauta s československými kořeny Eugena Cernana se při zkouškách přistávacího modulu dostala až na patnáct kilometrů od povrchu Luny. A v červenci 1969 pak přišel slavný okamžik, kdy se Neil Armstrong jako první člověk prošel po měsíčním povrchu v rámci mise Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...