Přelom: NASA vyzvala soukromé firmy, aby pro ni těžily na Měsíci

Americká vesmírná agentura NASA ve čtvrtek oznámila, že má zájem o jakékoliv materiály sesbírané na Měsíci – a že za ně soukromým společnostem štědře zaplatí.

Základem této výzvy je, aby firmy vyvinuly a vyrobily autonomní roboty schopné těžby měsíčních hornin. Nemusí přitom pak sondy na Měsíc samy dopravovat, o to by se už postarala samotná NASA nebo některá ze společností, které jí tyto služby dodávají – například SpaceX miliardáře Elona Muska.

„NASA bude nakupovat lunární půdu od komerčního dodavatele! Je to poprvé, co jsme poskytli pravidla pro těžbu a obchodování s kosmickými zdroji,“ pochlubil se na Twitteru šéf agentury Jim Bridenstine.

Vesmírný byznys

Spojené státy americké se chtějí stát ve využívání kosmických zdrojů velmocí a lídrem – mají zájem o vše zajímavé, co by se mohlo nacházet na povrchu či pod povrchem Měsíce nebo asteroidů.

Právě k tomuto směru fungování ji zavázal exekutivní příkaz, který podepsal před rokem prezident Donald Trump. NASA se do něj pouští přesto, že doposud neexistují mezinárodní ani právní shody na tom, jak takovou činnost provádět – existující velké dohody o vesmírném prostoru se touto otázkou zabývají vzhledem k jejich stáří spíše vágně.

Zatím je výzva značně konkrétní: do projektu se mohou zapojit společnosti z celého světa. Měly by posbírat na Měsíci mezi 50–500 gramy měsíční horniny neboli regolitu. Místo nálezu musí vždy identifikovat a fotograficky zdokumentovat – a pak práva na materiál převést na NASA.

Cenu agentura nestanovila, firmy mají začít přicházet s vlastními nabídkami, které pak budou posouzeny a vyhodnoceny. Podnik to ale bude do značné míry riskantní, protože dopředu dostanou zaplaceno jen 20 procent částky – zbytek až po úspěšném dokončení mise.

Měsíční vzorky

Shodou okolností přišlo toto oznámení těsně před výročím odebrání prvních vzorků měsíčních hornin automatickým systémem.

V září 1970 totiž zaznamenal sovětský vesmírný výzkum jeden ze svých výrazných úspěchů. Kosmická stanice Luna 16, která byla vypuštěna 12. září 1970, se stala první automatickou sondou, která dokázala sama odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu. Její návratový modul dosedl na Zemi osm dní po startu.

Hmotnost nahodile získaného vzorku ale činila pouhých 101 gramů, zatímco například první američtí astronauti, kteří v červenci 1969 přistáli na Měsíci, Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin, přivezli 21,55 kilogramu vzorků hornin. Ze vzorku z Luny 16 putoval více než jeden gram i do laboratoří československých vědců. Následující Luna 17 už nesla lunochod, jehož přínos pro výzkum Měsíce byl mnohem významnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.