Prémii Otto Wichterleho získalo 22 talentovaných mladých vědců

Nahrávám video

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila dvaadvacet talentovaných vědců a vědkyň. Prémii 330 000 korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Mezi oceněné patří například Gabriela Ambrožová z Biofyzikálního ústavu, která se dlouhodobě zabývala nespecifickým imunitním systémem, tedy částí, která nezodpovídá za tvorbu protilátek. Nyní sleduje vliv nespecifické imunitní odpovědi na tvorbu fibróz, tedy zmnožení vaziva. 

V témže ústavu působí další laureát Petr Stadlbauer. Zkoumá formu DNA zvanou kvadruplexy – čtyřřetězcové formy nukleových kyselin, které se hojně vyskytují téměř v každé buňce. Nesprávná regulace tvorby kvadruplexů může vést ke vzniku vážných chorob, včetně rakoviny.

„Doufáme, že náš výzkum povede k tomu, že se najdou například malá molekulární léčiva, která se budou schopna na tyto kvadruplexy vázat. A tím pádem ovlivňovat funkci nukleové kyseliny v buňce – třeba blokovat množení nádorových buněk,“ popsal vědec.

Roli dopaminu v reakci na stres a v neurodegeneraci zkoumá Andrea Bednářová v Biologickém centru v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu, k němuž využívá octomilky, by v budoucnu mohly přispět k vývoji léčby neurodegenerativních nemocí.

Vliv životního prostředí na šíření hub zase studuje Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu. Už dříve upozornil na to, že změna klimatu více působí na houby, které jsou v symbióze s kořeny stromů a rostlin než houby patogenní. To může mít dopad na zemědělství. Kohout pracuje také na tvorbě databáze globálního rozšíření hub.

Vojenské dějiny i nepopsané orchideje

Ekonomie trhu práce či chudoby a blahobytu jsou témata Kamily Fialové. Ekonomka, která působí v Sociologickém ústavu, zkoumá problematiku spjatou se zaměstnáváním za nízké mzdy či částečnými úvazky.

Vojenské a sociální dějiny devatenáctého a první poloviny dvacátého století zkoumá Vojtěch Kessler z Historického ústavu. ČTK řekl, že se zabývá dějinami každodennosti či pomníkovou kulturou. Věnuje se také historii německého etnika v českých zemích.

K ochraně biodiverzity přispívá výzkum, který vede Marta Alicja Kolanowska. Vědkyně z brněnského Ústavu výzkumu globální změny se věnuje mapování druhů, „na kontě“ má přes 270 objevů dosud odborně nepopsaných orchidejí. Kolanowska se také zasadila o zřízení ochranné oblasti v kolumbijském pralese a vybudování tamní tropické výzkumné stanice pod hlavičkou Akademie věd.

Co je Wichterleho prémie

AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Wichterle se po listopadu 1989 stal prezidentem Československé akademie věd. Prémie byly poprvé předány v roce 2002.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.