Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

V nové studii, která vyšla v odborném časopisu Communications Medicine z rodiny Nature, se badatelé pokusili zjistit, jestli se to stále ještě vyplatí. Na základě analýzy skupiny 1745 švýcarských zdravotníků dospěli k tomu, že ne.

Ve studii se zkoumalo po dobu několika měsíců, jak očkování proti covidu ovlivnilo u zdravotníků pravděpodobnost vzniku „nemocí podobných chřipce“ a jak dlouhou dobu kvůli tomu strávili mimo zaměstnání.

„Studie zjistila, že ti, kteří nedávno dostali posilovací dávku vakcíny proti covidu-19, častěji hlásili příznaky a čerpali nemocenskou dovolenou. Naopak lidé, kteří dostali sezonní vakcínu proti chřipce, méně často hlásili příznaky nebo absenci v práci. Tyto výsledky naznačují, že posilovací dávky vakcíny proti covidu-19 nemusí v postpandemickém prostředí přinášet jasné krátkodobé výhody a mohou dokonce zvýšit riziko krátkodobého onemocnění,“ konstatují vědci.

Vědci zohlednili i předchozí nákazy covidem, které podle některých hypotéz mohly hrát nějakou roli ve slábnoucích výsledcích vakcín.

Výzva k dalšímu výzkumu

Autoři uvedli, že příčiny tohoto stavu neznají a o imunologických mechanismech mohou jenom spekulovat. Příčinou je fakt, že od účastníků nezískali žádné vzorky s buňkami, takže nemohli dále zkoumat mechanismy, které s největší pravděpodobností zahrnují buněčné imunitní cesty.

To samé je příčinou toho, že vědci označili nemoci, jimiž zdravotníci trpěli, „nemocemi podobnými chřipce“ – nebyli schopní určit, jakými chorobami opravdu trpěli.

Autoři upozorňují i na možnost různých zavádějících faktorů, takže vyzývají k dalšímu výzkumu, který potvrdí jejich výsledky a prozkoumá také možné imunologické mechanismy stojící za tímto jevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...