Vědecký časopis zřejmě končí. Redakční rada odstoupila kvůli vydavateli

Na konci prosince rezignovala téměř kompletní redakční rada známého vědeckého časopisu Journal of Human Evolution, který vydává nakladatelství Elsevier. V tiskové zprávě vědci popsali, co bylo jejich důvodem: Příčin je více, od nedostatku financí až po vpuštění umělé inteligence do editačního procesu.

Odborné vědecké časopisy jsou v současné době nenahraditelným místem pro vědu. Právě v nich vycházejí vědecké studie, na nichž výzkumníci pracují mnohdy celé roky. Editoři těchto žurnálů rozhodují o tom, co je kvalitní věda a brání tomu, aby se publikovaly nedostatečně prokázané výsledky – nebo dokonce podvody.

Proto je integrita, spolehlivost a důvěryhodnost těchto časopisů zásadní pro to, aby byla stejně otevřená, věrohodná a spolehlivá i celá věda. A tak by kauza kolem Journal od Human Evolution (JHE) měla být transparentně popsána a zveřejněna: ukazuje, že ani vědecké instituce nejsou imunní vůči chybám a selháním, ale tyto omyly a poklesky se netají, nezametají pod koberce – ale naopak se o nich otevřeně informuje.

Důvod konce jednoho časopisu

„Toto rozhodnutí bylo pro každého z nás mimořádně bolestné,“ napsali editoři ve svém prohlášení. „Redaktoři, kteří řídili časopis v uplynulých 38 letech, investovali obrovské množství času a energie do toho, aby se JHE stal předním časopisem v oblasti paleoantropologického výzkumu, a zůstali časopisu a našim autorům věrní a oddaní i dlouho po skončení svého funkčního období. Stejně loajální a oddaní byli i pomocní redaktoři. Všem nám na časopise, našem oboru a akademické obci velmi záleží, nicméně zjišťujeme, že s Elsevierem už nemůžeme s čistým svědomím spolupracovat.“

Tak zní oficiální zdůvodnění, s nímž rada odstoupila – a podle webu Redaction Watch, který o tom jako první informoval, tak žurnál odsoudila k zániku. V tomto prohlášení redaktoři vysvětlili několik konfliktů s Elsevierem, které je vedly k jejich rozhodnutí. Důležitým problémem byla výše odměn pro oba šéfredaktory, tlak společnosti Elsevier na snížení počtu redaktorů a obecně přístup vydavatelství založený na maximalizaci zisku.

Nejvýbušnější odhalení je ale až v poznámce pod čarou: Elsevier totiž začal v průběhu roku 2023 vyžívat nástroje umělé inteligence. A ta nepřináší pomoc, ale podle redaktorů halucinuje: kvůli čemuž vznikají neustálé poměrně zásadní chyby, jejichž napravování spotřebuje lidským redaktorům a editorům neúměrné množství času.

O tomto použití vydavatel navíc redakci neinformoval. Kvůli tomu se dostaly do článků chyby, takže některé texty musely být vydány znovu, opravené. To jednak trvalo někdy až půl roku, ale hlavně znovu-publikování snižuje prestiž časopisu.

Přestože redakční rada využití umělé inteligence oponovala, používá se i nadále. „Ta pravidelně přeformulovává předložené rukopisy a mění význam, formátování textu a formulace a vyžaduje rozsáhlý dohled autorů a editorů ve fázi korektur,“ stěžují si editoři.

Kritika vydavatele

Další kapitolou sporu redakce s vydavatelem jsou pak poplatky za časopis a za možnost vydávat v něm. Aby kvalitní vědecký žurnál otiskl nějaký článek, musí jeho autoři za zveřejněné zaplatit – a samozřejmě i musí splnit všechny náročné požadavky na kvalitu studie. Jenže u JHE jsou tyto poplatky výrazně vyšší než u jiných obdobných periodik. Podle, dnes už bývalé, redakce to odporuje zásadám inkluzivity, na níž kdysi žurnál vyrostl. A fungoval tak, než ho před asi dvaceti lety koupil výše uvedený vydavatelský dům.

Pak se podle redakční rady podmínky pro kvalitní práci stále už jen zhoršovaly. Okamžikem, kdy editorům došla trpělivost, byl listopad. Tehdy se vydavatel rozhodl, že ukončí model dvou editorů fungující téměř čtyřicet let – pokud by měl dále fungoval, museli by si editoři snížit platy na polovinu. Což bylo, s navýšením objemu práce kvůli chybující umělé inteligenci, pro vědce nepřijatelné.

Konkrétní výhrady

„Elsevier jako obvykle špatně řídil časopis a udělal vše pro to, aby maximalizoval zisk na úkor kvality,“ komentoval kauzu biolog Paul Zachary Myers známý jako PZ Myers z Minnesotské univerzity Morris na svém blogu Pharyngula. „Zejména se rozhodli, že lidští editoři jsou příliš drazí, a tak se snaží tuto práci dělat pomocí umělé inteligence. Navrhli také snížit plat šéfredaktora na polovinu. Nezapomínejte, že Elsevier účtuje autorům poplatek za zpracování každého příspěvku ve výši 3990 dolarů. Asi potřebovali ještě trochu vylepšit ekonomiku svého pirátského způsobu fungování,“ konstatuje jeden z mnoha kritiků tohoto přístupu.

Svou nevoli vyjádřil na svých stránkách i antropolog John Hawks, jemuž v tomto žurnálu vyšlo celkem sedmnáct studií. Jeho hněv vyvolalo zejména neoznámené využití umělé inteligence, kterou přitom samo vydavatelství autorům zakazuje pro významnou část jejich práce. „Chápu frustraci redaktorů z tolika zbytečně vynaložených sil. Ale skutečným selháním je mnohem zásadnější etická záležitost. Autoři by měli být v době odevzdání práce informováni o tom, jak bude umělá inteligence v jejich práci použita,“ píše vědec.

„Plně podporuji rozhodnutí redaktorů protestovat a nakonec odstoupit, a už jen tato otázka by stačila. Podle mého názoru bylo chybou, že společnost Elsevier tuto skutečnost potenciálním autorům nesdělila. Kdybych věděl, že umělá inteligence bude potenciálně měnit význam mých článků, vydal bych je jinde,“ dodává Hawks.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.