Přírodovědci poprvé pozorovali, jak lední medvěd lovil v moři soba

Chování ledních medvědů se v poslední době mění. Zajímavým důkazem je první zdokumentovaná situace, kdy tento predátor pronásledoval v moři soba – a pak ho úspěšně ulovil.

Nedávno se vědci v Hornsundu na norském souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu stali svědky toho, jak lední medvěd pronásledoval soba do moře, pak ho zabil, vytáhl na břeh a sežral. Povedlo se jim to dokonce celé nafilmovat – a o dva dny později pak viděli stejného medvěda vedle druhého čerstvě zabitého soba:

Jejich pozorování jsou velmi důležitá – šlo totiž o úplně první detailní popis úspěšného lovu soba ledním medvědem na Špicberkách. Existovaly už ale náznaky z minulosti: konkrétně 13 předchozích zpráv o ledních medvědech lovících a žeroucích soby na stejném souostroví v letech 1983 až 1999.

Lední medvědi se mění

Nejedná se zdaleka o první zprávy o ledních medvědech, kteří mění své stravovací návyky. Obvykle se v měsících, kdy je moře zamrzlé, živí tuleni žijícími na moři. Ale už řadu let se ví, že když je této potravy nedostatek, pak se medvědi živí doplňkovou kořistí, například vejci ptáků, ale i odpadky na skládkách.

Zásadní změnou je to, že medvědi se méně stravují na volném moři, ale za kořistí pronikají na pevninu. A v posledních letech se podobné zprávy o krmení na souši objevují stále častěji.

Lední medvědi mohou jíst, jedli a pokoušeli se jíst mnohé – od kanadských karibu, polárních ryb a hus nebo hlodavců až po vegetaci a lidské odpadky.

Krátkodobá strategie dlouhodobě nefunguje

Životaschopnost těchto zdrojů potravy na pevnině je ale podle ekologů jako dlouhodobá strategie pochybná. Když biologové zkoumali, jak lední medvědi žerou vejce kachen na kanadském ostrově Mitvik, zjistili, že jsou v tom zcela neefektivní. Energie, kterou získají z vajec, je totiž nižší než ta, kterou do toho investují.

A také další zdroje potravy na pevnině jsou pro medvědy méně účinné než tuleni, na jejichž lov se evolučně specializovali.

Hrozba změny klimatu

Lední medvědi se totiž vyvinuli jako velmi efektivní predátoři mořských savců. Živí se tučnou stravou a spoléhají na kořist na ledu, především na tuleně. Oteplování klimatu je proto velmi ohrožuje.

S rostoucími globálními teplotami totiž arktický mořský led v létě taje dříve a v zimě znovu zamrzá později. A protože se období bez ledu prodlužují, lední medvědi tráví více času na souši bez přístupu ke své hlavní potravě.

Jejich situaci zhoršují i další faktory. Nedávná studie zjistila, že energetické nároky ledních medvědů jsou vyšší, než se dříve předpokládalo. S kratším časem stráveným na mořském ledu a menším množstvím tuku z tuleňů pro ně bude obtížnější uspokojit své energetické potřeby, což povede k vyšší úmrtnosti. Zároveň může vyšší rychlost arktického větru ještě více ztížit lov tuleňů.

Rostoucí počet zpráv o letním mrchožroutství, shánění potravy a pozemním lovu proto není v kontextu klimatických změn, vysokého energetického stresu a výsledného vlivu na jejich organismus příliš překvapivý.

Digitální klam

Experti ale v odborném magazínu Conversation varují, že vnímání změn u medvědů může být velmi zkreslené. Je pravděpodobné, že se tito predátoři chovali podobně už v minulosti, jen tehdy nebylo možné to zaznamenat.

V současné době jsou tato zvířata natolik oblíbená a mobilní telefony s fotoaparáty a kamerami natolik všudypřítomné, že se prakticky každé výjimečné chování podaří natočit a pak rozšířit.

„I když je osud ledních medvědů oprávněně předmětem naší pozornosti, on-line obsah může být zavádějící. Zaměření se na jednotlivé medvědy jako ilustraci klimatických problémů hrozí přesunutím důkazního břemene z přesvědčivých vědeckých důkazů na vyprávění o životě jednotlivých zvířat,“ uvedli autoři článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.