Přízemní ozon je jed. Trápí nejen lidi ve městech, ale i ptáky v Krkonoších, upozorňují vědci

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Čeští ornitologové zkoumali dopady přízemního ozonu v Krkonoších – právě tam totiž existují detailně zpracované řady o hnízdících ptácích za dobu více než třiceti let.

Údaje o hnízdících ptácích v Krkonoších po desítky let sbíral Jiří Flousek, který zemřel na podzim 2022.

„Díky tomu lze u mnoha druhů velmi dobře podchytit relativní velikost populace v každé hnízdní sezoně, protože si můžeme být jisti, že případné změny nebudou dány odlišným sčítacím úsilím nebo výměnou pozorovatele, ale velmi pravděpodobně nějakými biologickými nebo environmentálními příčinami,“ popsali autoři.

Navíc právě na horách je kvůli jejich nadmořské výšce ozonu nejvíc, takže by se měl nejvíc projevovat. 

Neviditelný jed

Ozon (O3) je jednou ze základních podmínek života na Zemi. Jeho zvýšená koncentrace ve stratosféře zachycuje škodlivé ultrafialové záření ze Slunce, což poskytuje ochranu všemu živému před spálením. Jeho úbytek v ozonové vrstvě způsobil na konci dvacátého století krizi, kterou musel vyřešit až Montrealský protokol.

V části atmosféry, která těsně přiléhá k zemskému povrchu, tedy v troposféře, ale ozon naopak škodí. Vzniká fotochemickými reakcemi z různých chemických látek, které často pocházejí ze znečištění vzduchu – hlavně oxidů dusíku, NOx a těkavých organických látek.

Problém je, že se rychle rozkládá na molekuly kyslíku a takzvané volné kyslíkové radikály. Funguje tak jako silné oxidační činidlo, které může poškozovat buňky živých organismů.

„Způsobuje například poškození listoví v lesích nebo dýchací obtíže u lidí, které vedou k vlnám zvýšené úmrtnosti během období, kdy bývají koncentrace přízemního ozonu vysoké,“ popisuje studie.

Protože je ozon spojený se znečištěním, logicky nejvíce trápí města – ale imunní vůči němu nejsou ani vysoké hory – tam se totiž snadno dostane vzduchem z průmyslových a městských částí.  Protože na horách je intenzivnější ultrafialové záření, které je pro vznik ozonu klíčové, zvyšují se s rostoucí nadmořskou výškou i koncentrace přízemního ozonu. 

Pět desítek ptačích druhů versus ozon

Vědci spočítali pro celkem 51 druhů krkonošských ptáků, jak se měnila jejich početnost – a pak tato data srovnali se statistickými modely, které ukazují koncentrace ozonu v době jejich hnízdění. Proč právě hnízdění? „Uvažovali jsme totiž, že právě během hnízdění bude vliv ozonu zvlášť významný – staří ptáci podstupují vyčerpávající péči o svá mláďata, která zase musí co nejrychleji vyrůst, aby unikla hnízdním predátorům a dalším nástrahám. Dospělí i mladí ptáci by tak měli být citliví vůči zátěži představované ozonem,“ vysvětlují autoři.  

V úvahu vzali ale i další nepříznivé podmínky, jež mohly nepříznivě ovlivnit výsledky hnízdění – například vliv počasí.

Co vědci zjistili

Výsledky ukázaly, že přízemní ozon na početnost ptáků v Krkonoších předpokládaným mechanismem zřejmě skutečně působí. „Zjištěná početnost ptáků v hnízdním období vykazovala negativní vztah ke koncentraci ozonu naměřené během předchozího jara: čím více bylo v daném roce ozonu, tím byla v tom následujícím početnost ptáků nižší a naopak,“ popisuje studie.

Tento vztah ale platil jen u druhů žijících nad horní hranicí lesa, u ostatních druhů se škodlivý vliv ozonu neprojevoval. To dále posiluje předpoklad, že ozon bude působit tím více, čím výše se lokalita nachází.

Kromě ozonu vědci zaznamenali i pozitivní vliv množství srážek a v některých analýzách i vliv teploty. Ty byly zcela v souladu s výsledky jiných vědeckých studií o působení povětrnostních podmínek na hnízdění ptáků v horských podmínkách, kdy například vyšší vlhkost zlepšuje dostupnost žížal, které fungují jako potravní zdroj pro kosa horského.

Vyšší teploty brzy zjara zase mohou vést k nesouladu mezi načasováním potravní nabídky a hnízděním ptáků, zatímco pozitivní vliv vyšších teplot později v sezoně zřejmě podpoří přežívání mláďat v drsných horských podmínkách. 

Budoucnost horských ptáků

Planeta se vlivem globální změny klimatu rychle mění, tyto dopady se projevují ve všech oblastech života – včetně koncentrací přízemního ozonu. „Lze předpokládat, že s postupující klimatickou změnou bude tato hrozba narůstat. Tvorbu ozonu totiž usnadňuje horké a suché počasí, což je v posledních letech velmi častý fenomén i v době hnízdění ptáků na horách,“ předpokládají autoři.

Současně ale udávají, že se dá výskyt tohoto plynu do velké míry ovlivnit tím, kolik se do ovzduší vypustí látek, z nichž vzniká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...