Proč se člověk nemůže sám zlechtat? Vědci popsali, jak mozek rozlišuje cizí a vlastní dotyky

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.

Na lidské kůži se nachází celá řada senzorických receptorů, které reagují na dotek, tlak, horko a zimu. Informace o doteku se z kůže přes míchu přenáší do mozku, který je pak v několika krocích a ve svých různých částech zpracovává. 

Kvůli rozdílnému vnímání vlastních a cizích doteků se většina lidí nedokáže sama zlechtat. Výjimku tvoří například schizofrenici. To naznačuje, že jejich mozek vyhodnocuje smyslové podněty z vlastního těla jinak než mozek lidí, kteří schizofrenií netrpí.

Ve svém novém výzkumu se vědci ze švédské Linköpingovy univerzity snažili zjistit, co se děje v různých částech nervového systému, když se člověka dotýká někdo další. Tyto procesy pak porovnali s reakcemi na vlastní doteky. 

Vědci využili funkční magnetickou rezonanci

Samotná studie vypadala tak, že vědci během několika pokusů pozorovali mozky skupiny zdravých dobrovolníků prostřednictvím funkční magnetické rezonance (fMRI). Během těchto experimentů se dobrovolníci nejprve sami dotýkali vlastní ruky. Poté se jejich paže stejným způsobem dotýkal výzkumník. Vědci přitom pozorovali, jak na oba typy doteků reagují různé části mozku. 

  • Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která slouží k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět.
  • Zdroj: Wikipedie

Vědci přitom došli k závěru, že při doteku sama sebe je aktivita v některých částech mozku nižší, než když se člověka dotýká někdo jiný.

„Zaznamenali jsme velmi jasný rozdíl mezi tím, když se člověka dotýká někdo další, a sebe-dotekem. V druhém případě se aktivita v několika částech mozku snížila. Vidíme důkaz, že tento rozdíl vzniká již v míše, tedy předtím, než se vjemy zpracovávají v mozku,“ vysvětlila podle serveru Medical Xpress hlavní autorka studie Rebecca Böhmeová z Linköping University. 

To, že rozdíl ve zpracovávání těchto vjemů začíná už v míše, je podle Böhmeové velmi pozoruhodné, a bylo by zajímavé se v dalších výzkumech podrobněji zaměřit na její roli v tomto procesu. 

Výsledky nové studie korespondují s teorií, která tvrdí, že se mozek snaží předpovědět smyslové důsledky každé akce. To znamená, že nevěnuje příliš velkou pozornost těm podnětům, které způsobilo naše vlastní tělo – je totiž nepravděpodobné, že by z nich plynulo nějaké nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...