Proti šíření dezinformací selhává většina známých strategií, upozorňuje studie

Když je někdo přesvědčen o pravdivosti konspirační teorie, je velmi těžké mu to vyvrátit, ať je sebešílenější, ukázala nová analýza dostupných strategií o komunikaci. Vědci současně nastínili, které postupy fungují nejlépe.

Mezinárodní vědecký tým vedený experty z irské University College Cork prostudoval řadu dostupných prací o tom, jak se dají vyvracet konspirační teorie. Výsledky ukazují, že většina metod je neúčinná. Jediné, co jakžtakž zabírá, jsou ty zaměřené na podporu kritického a analytického myšlení. Studie vyšla na začátku dubna v časopise PLOS ONE.

Důkazy z předchozích výzkumů naznačují, že víra v konspirační teorie může mít negativní dopad nejen na jednotlivce a jejich život, ale i na celé společnosti. Například během pandemie covidu podle vědců konspirace vedly k horšímu dodržování epidemických opatření, což zase způsobilo vyšší úmrtnost.

V posledních letech se proto behaviorální výzkumníci zabývali tím, jak snížit přesvědčení o konspiracích. Dosud však žádná studie neprovedla komplexní přehled existujících důkazů o účinnosti různých přístupů.

Tým soustředěný kolem irské univerzity provedl systematickou analýzu, ve které podrobil rozboru a kritice pětadvacet kvalitních studií na toto téma, které hodnotily různé přístupy ke snižování konspiračních přesvědčení. Některé studie například využívaly přímé protiargumenty proti konspiračním teoriím a jiné používaly způsoby manipulace typu priming, aby účastníky přiměli k analytičtějšímu myšlení, než se jich zeptají na jejich konspirační přesvědčení.

Protiargumenty nezabírají, klíčové je kritické myšlení

Analýza ukázala, že ze všech metod v pětadvaceti studiích byla pouze polovina spojena s jakoukoli změnou přesvědčení účastníků o konspiracích a jen několik z nich přineslo změny významného rozsahu. To naznačuje, že většina stávajících metod pro změnu konspiračních přesvědčení je neúčinná.

Asi nejzajímavějším výsledkem je, že účinné byly ty strategie, které lidé museli absolvovat ještě předtím, než se dostali do kontaktu s konspiračními teoriemi. Pokud tomu bylo opačně, nestál výsledek za řeč. V rámci nich nejlépe zabraly ty, které hledaly v konspiracích faktické chyby v konkrétních bodech.

Další relativně účinnější metodou byl tříměsíční vzdělávací kurz zaměřený na rozlišování mezi vědeckými a pseudovědeckými postupy. Tradiční protiargumenty proti konspiračním přesvědčením patřily naopak k nejméně účinným metodám.

Na základě těchto výsledků výzkumníci navrhují, aby se budoucí vývoj metod boje proti konspiračním teoriím zaměřil hlavně na podporu kritického myšlení a analytického přístupu a také na oslovení lidí dříve, než budou konspiračním teoriím vystaveni.

Uvádějí ale také řadu výzev, kterým takový výzkum čelí, například potřebu zjistit, jak dobře mohou různé metody fungovat v reálném světě mimo kontrolované studie.

Autoři dodávají: „Jedním z nejdůležitějších zjištění našeho výzkumu je, že tradiční ověřování faktů a protiargumenty jsou nejméně účinnými prostředky boje proti konspiračním přesvědčením. Zjistili jsme, že nejúčinnějšími strategiemi jsou preventivní opatření, jako je vystavení účastníků protiargumentům dříve, než se setkají s dezinformacemi. Zjistili jsme také, že většinu intervencí by bylo obtížné prosadit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...