Protřepat, nemíchat. Hurikány podle nové studie fungují jako barman oceánů

Když hurikán zasáhne pevninu, mohou být dopady vidět po celá desetiletí. Mnohem méně viditelný, ale ještě dramatičtější je ale podle nové studie vliv hurikánů na oceány – teplou vodní masu z hladiny totiž dokáže přiblížit spodním proudům, které pak ohřátou vodní masu transportují daleko od bouře.

Klíčovým faktorem je teplo. Hurikány získávají energii pro svůj pohyb z vysoké teploty mořské hladiny. Toto teplo pomáhá vlhkému vzduchu u hladiny oceánu stoupat vzhůru – díky tomu pak vznikají obří oblaka, mnohdy vyšší než Mount Everest. Ty jsou základem hurikánů. 

Tohle se ví už dlouho, nový výzkum ale upozornil na to, že hurikány nakonec pomáhají ohřívat i oceán, protože zvyšují jeho schopnost teplo pohlcovat a uchovávat i dlouhá léta. A to může mít dalekosáhlé důsledky.

Když hurikány donesou teplo do oceánu, nezůstane na místě. Vzniknou tam podmořské vlny, které mohou teplejší vodu dostat do mnohem větší hloubky, než vědci doposud předpokládali. A podmořské proudy, které tudy tečou, ji pak mohou transportovat na celé tisíce kilometrů. „Hurikán, který projde západním Pacifikem a zasáhne Filipíny, může do oceánu poslat teplou vodu, která o několik let později ohřeje pobřeží Ekvádoru,“ uvádějí autoři.

Tři tajfuny

Výzkumníci tento fenomén zkoumali na podzim roku 2018, kdy v okolí Filipín sledovali, jak moře reaguje na měnící se počasí. „V první polovině našeho experimentu byla obloha jasná a vítr klidný. V druhé polovině ale oceán rozbouřily tři velké tajfuny, jak se v této části světa říká hurikánům,“ popsali. 

Tato změna jim umožnila porovnat pohyby oceánu s vlivem bouří a bez nich. Tropický oceán má předtím, než přes něj přejde hurikán, na hladině vrstvu teplé vody teplejší než 27 stupňů Celsia. Tu zahřívá slunce a sahá do hloubky zhruba 50 metrů pod hladinu. Pod ní jsou potom vrstvy chladnější vody.

Rozdíl teplot mezi vrstvami udržuje vody oddělené a prakticky se nemohou vzájemně ovlivňovat. Když ale nad tropickým oceánem prochází hurikán, jeho silný vítr pomáhá míchat hranice mezi vrstvami vody, podobně jako když  barman protřepává koktejly. Přitom se studená hluboká voda dostává zespoda vzhůru a naopak teplá povrchová voda proniká hlouběji. To způsobuje ochlazení povrchových teplot, což umožňuje oceánu absorbovat teplo ve dnech po hurikánu účinněji než obvykle.

Transport tepla

Už víc než dvě desetiletí vědci diskutují o tom, jestli teplé vody, které se při hurikánech míchají se studenými vrstvami, mohou ohřívat oceánské proudy, a tím ovlivňovat globální klimatické vzorce. Jádrem této otázky bylo, jestli hurikány dokážou protřepat oceánské vody tak moc, aby tam teplo zůstalo v oceánu po celé roky.

„Analýzou podpovrchových měření oceánu provedených před třemi hurikány a po nich jsme zjistili, že podmořské vlny transportují teplo zhruba čtyřikrát hlouběji do oceánu, než to dokáže přímé míchání během hurikánu,“ uvedli vědci. „Tyto vlny, které jsou generovány samotným hurikánem, přenášejí teplo dostatečně hluboko, aby se nemohlo snadno uvolnit zpátky do atmosféry.“

Jakmile je toto teplo zachyceno rozsáhlými oceánskými proudy, může se přenášet bez problémů mnohem vzdálenějších částí oceánu. A tam, když se teplá voda opět přiblíží k povrchu, může ohřívat místní klima, a ovlivňovat tak ekosystémy.

Mezi dopady patří třeba vliv na korálové útesy, jež jsou obzvláště citlivé na delší období tepelného stresu. Typickým viníkem bělení korálů v Ekvádoru jsou jevy typu El Niño. „Nadměrné teplo z hurikánů, které jsme pozorovali, může přispívat ke stresu útesů a bělení korálů daleko od místa, kde se bouře objevily,“ zakončují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PNAS.

Je také možné, že přebytečné teplo z hurikánů zůstává v oceánu desítky let nebo déle, aniž by se vrátilo na povrch. To by ve skutečnosti mělo zmírňující dopad na změnu klimatu. Protože hurikány přerozdělují teplo z povrchu oceánu do větších hloubek, mohou přispět ke zpomalení oteplování zemské atmosféry tím, že teplo zůstane zachyceno v oceánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...