První boty mohli lidé nosit už před 150 tisíci lety, naznačuje analýza pravěkých stop

Lidští prapředkové mohli být mnohem zručnější výrazně dříve, než dosud věda předpokládala. Nová analýza starých stop totiž naznačuje, že už v dobách, kdy se druh Homo sapiens teprve evolučně zformoval, nosil zřejmě na nohou ochranu chodidel.

Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období asi před deseti tisíci lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150 tisíci lety, píše list Ha'arec a časopis Nature.

Tým jihoafrických antropologů se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75 až 150 tisíc let, které byly už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Vědce zaujaly tím, že u nich znatelně chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha.

Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. „Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal,“ řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. „Před sto tisíci lety mohlo být poranění chodidla smrtelné,“ uvedl.

Nalezené stopy nicméně nejsou dokonale průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé – naši předci si například mohli nohy chránit jenom za specifických okolností. Povrch stop je také relativně malý a mělčí otisky prstů mohou rychleji erodovat.

Odborníci se ale domnívají, že stopy na všech třech lokalitách – přímořských Kleinkrantz, Goukamma a Woody Cape – naznačují, že lidé, možná děti nebo malí dospělí, měli na nohou připevněné sandály s tvrdou podrážkou. Obuv na noze mohly přidržovat řemínky, jak naznačují stopy z Kleinkrantzu.

Člověk obutý

Nalezené otisky patrně pocházely od Homo sapiens, uvedli odborníci. „Nemůžeme plně vyloučit Homo naledi či Homo helmei, ale ti jsou mnohem méně pravděpodobní,“ řekl druhý vedoucí studie Charles Helm, rovněž z jihoafrické Univerzity Nelsona Mandely, a to s odkazem na dva vyhynulé předchůdce člověka moudrého, jediného žijícího druhu rodu Homo.

Otázka první obuvi přímo souvisí s otázkou, kdy se lidé začali poprvé oblékat. Ani na ni ale neexistuje jasná odpověď. Někteří vědci se logicky domnívají, že by se moderní lidé, méně ochlupení než jejich předci, nedostali daleko, kdyby africký kontinent opustili vstříc chladnější Evropě neošacení a neobutí. Obě tyto skupiny oblečení ale vznikly patrně společně, uvedl Helm. Scénář, ve kterém by první lidé pobíhali pouze v botách a ničem jiném, je tedy sice zábavný, ale nepravděpodobný, píše Ha'arec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...