První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.

Objev luku dal lidem schopnost doručit smrt na takovou vzdálenost, že sami nebyli v ohrožení lovenou kořistí. To se stalo asi před šedesáti tisíci lety. Podle nové studie už krátce poté tento trik zásadně vylepšili, když se naučili používat otrávené šípy.

Vědci identifikovali stopy jedu z jihoafrické amarylkovité rostliny Boophone disticha (české jméno nemá) na šedesát tisíc let starých hrotech šípů. Jde patrně o zdaleka nejstarší důkaz o používání šípů s hroty napuštěných jedem. Zajímavé je, že stejné látky přitom lidé jako jed pro otrávené šípy používají v Africe dodnes. Mají pro něj ale i jiné využití: v přírodní medicíně jako analgetikum.

Květ rostliny Boophone disticha
Zdroj: Wikimedia Commons/Hans Hillewaert (CC-BY-SA-4.0)

„Pokud je nám známo, přinášíme první přímý důkaz o použití tohoto rostlinného jedu na hrotech loveckých zbraní," uvedli vědci pod vedením Svena Isakssona ze Stockholmské univerzity. Objev podle něj ukazuje, jak rozmanité byly strategie u pravěkých lovců a sběračů a jak inteligentní a přizpůsobiví tito lidé byli.

Co pohánělo změny

Právě zhruba před šedesáti tisíci lety Homo sapiens, tedy člověk dnešního typu, opustil Afriku. Podle současných znalostí do střední Evropy dorazil zhruba před padesáti tisíci lety. Vědci uvedli, že nejstarší předchozí přímý důkaz o použití jedovatých šípů je starý pouze čtyři tisíce let a pochází ze starověké egyptské hrobky.

Nově objevené malé hroty šípů vyrobené z křemenné horniny pocházejí ze skalního úkrytu Umhlatuzana v provincii KwaZulu-Natal ve východní části Jihoafrické republiky. Stáří vrstvy půdy, v níž byly čepele nalezeny, vědci datovali přibližně na šedesát tisíc let. Tým našel stopy toxinů na pěti z deseti nalezených hrotů.

Podle výzkumníků rány způsobené šípy nutně nezabily větší zvířata přímo. Toxin je oslabil, což usnadnilo lov kořisti, na kterou by si jinak lovci netroufli. Taková strategie vyžadovala důkladné pochopení chování zvířat a také dobrou znalost místních rostlin, vysvětlují experti.

„Protože toxiny působí chemicky, lovci museli využívat plánování dopředu, abstrakci a kauzální uvažování,“ napsali vědci. Tehdejší lidé tak podle nich nutně museli mít znalosti, které jim umožňovaly efektivně identifikovat, extrahovat a používat toxické rostlinné výtažky.

Podrobnosti licence zde.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.