První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.

V neděli začíná léto, tedy to klimatologické, zároveň nejteplejší roční období. V minulých týdnech se v některých médiích objevily informace o tom, že je před námi velmi teplé či dokonce horké léto, kdy teploty můžou dosahovat i ke 40 stupňům Celsia. Po chladném květnu řada lidí už vyhlíží souvislejší období s teplotami šplhajícími nad letní pětadvacítku, i když čtyřicítky si asi přeje jen málokdo. Jaký je tedy aktuálně výhled počasí pro následující týdny až měsíce?

Začátek bude teplý

Nyní to vypadá, že přesně s koncem jara a nástupem léta dorazí do střední Evropy, a tedy i Česka, od jihozápadu velmi teplý vzduch. Víkendová maxima se tak na většině území – kromě hor – dostanou nad hranici letního dne, tedy nad pětadvacet stupňů. V nejteplejších oblastech budou v neděli naměřeny i tropické třicítky. Příliv teplého, ale současně i vlhkého vzduchu nejspíš potrvá až do poloviny příštího týdne – to znamená, že teplo bude pokračovat, ale občas se přidají přeháňky a bouřky.

Pro vzdálenější období už klasické předpovědi nestačí a je třeba nahlédnout na výstup sezonních nebo sub-sezonních prognóz. Ty už jsou ale zaměřeny spíše na převažující charakter počasí než na detaily jednotlivých týdnů, natožpak dnů. Pro oblast Evropy počítá tyto výhledy několik předpovědních center. Jejich výstupy se vzájemně sice mírně liší, nicméně aktuálně se poslední dostupné výpočty shodují na tom, že střední Evropu včetně území Česka letos čeká nadprůměrně teplé léto.

Multimodelová sezonní předpověď ve formě pravděpodobnosti průměrné letní teploty v dané kategorii – drtivá většina kontinentu by s více než 70procentní pravděpodobností měla mít léto nadprůměrně teplé
Zdroj: Copernicus

Ze tří letních měsíců se přitom s největší pravděpodobností (přes 70 procent) jako teplotně nadprůměrný jeví srpen, s malým odstupem následují červenec a červen. Právě následující měsíc by podle čerstvě zveřejněné dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu ale měl být měsícem teplotně spíše průměrným s převážně proměnlivým počasím a občasnými vpády chladnějšího oceánského vzduchu. Na druhou stranu, některá předpovědní centra počítají s postupným přechodem k teplejšímu charakteru počasí – ať už v podobě častějšího výskytu tlakové výše nad střední Evropou, a tedy bohatším slunečním svitem, nebo s přílivem teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu, což by znamenalo častější výskyt přeháněk a bouřek.

Multimodelová sezonní předpověď odchylky průměrné letní teploty od dlouhodobého průměru – většina kontinentu by měla mít odchylku za celé léto mezi jedním a dvěma °C
Zdroj: Copernicus

Minulé roky byly horké

Konkrétní podoba počasí v červenci a srpnu je v tuto chvíli samozřejmě nejasná. V minulých letech jsme zažili nadprůměrně teplá léta, kdy teploty překonávaly teplotní rekordy – zmiňme například rok 2018 nebo prázdniny před deseti lety s řadou dlouhotrvajících horkých vln. Občas se ale objeví roky, kdy tolik rekordů nepadne, nicméně teplo je „skoro pořád“.

To ostatně do značné míry platilo i o loňském létě. Zejména pro obyvatele velkých měst je pak značně nepříjemné, pokud k nadprůměrným teplotám výraznou měrou přispívají teplé, často i tropické noci – zde zmiňme například předloňské léto, kdy zejména ve druhé a třetí srpnové dekádě nebyla o tropické noci nouze. Jinými slovy, nadprůměrně teplé léto automaticky nemusí znamenat častý výskyt velmi horkých dnů s maximy přesahujícími 35 stupňů.

Multimodelová sezonní předpověď odchylky průměrného letního úhrnu srážek podle modelu Evropského předpovědního centra, který pro většinu kontinentu očekává podprůměrné srážky
Zdroj: Copernicus

Pokud jde o srážky, které v letošním roce odborníci poměrně bedlivě sledují a počítají s ohledem na srážkově chudé zimní i jarní měsíce, nejsou prognózy úplně příznivé. Během června by sice srážkové úhrny zřejmě neměly být příliš odlišné od dlouhodobých průměrů, s ohledem na častější výskyt bouřek lze ale čekat větší lokální rozdíly v množství spadlé vody. Pro červenec a srpen dlouhodobé výhledy predikují spíše průměrné až mírně podprůměrné množství spadlé vody. Nicméně u srážek platí, že příslušný signál v modelech je často velmi slabý, a proto je nutné nepřeceňovat výpovědní schopnost těchto prognóz. Celkově se ale zřejmě budeme s rizikem sucha potýkat po většinu letní sezony.

Na jihu kontinentu bude vedro

Nadprůměrně teplé léto jako celek by mělo panovat nad většinou evropského kontinentu, i když pro sever Evropy řada modelů preferuje jen menší teplotní odchylku, případně počítá teploty bližší dlouhodobým průměrům.

Vlny veder lze čekat především v jižní Evropě, zprvu hlavně v jihozápadních částech, během července a srpna ale častěji i na Balkáně. A zejména většinu střední a přilehlé části západní a jihovýchodní Evropy zřejmě čeká méně srážek než obvykle, a tedy i větší riziko výskytu sucha a případně lesních požárů. Dobrá zpráva je, že většina Pyrenejského i Apeninského poloostrova zažila docela vlhké jaro, a tak tam zatím – na rozdíl od předchozích let – výrazné sucho nehrozí. Problematičtější situace ale panuje v částech západní Evropy od Británie přes sever střední Evropy – zde sice v posledních dnech častěji prší, ale deficit srážek z posledních měsíců zůstává místy poměrně výrazný.

Prakticky všechny dlouhodobé a sezonní modely tedy jednoznačně preferují teplejší a místy i sušší léto, a to nejen pro oblast Česka, ale pro většinu kontinentu. Což s ohledem na pokračující změnu klimatu spojenou s mnohem častějším výskytem teplejších period ve srovnání s četností chladnějších období není zas tak překvapivá zpráva. K tomu ostatně přispívá nadále nadprůměrně teplý Atlantik západně od břehů Evropy – i když v létě je jeho vliv poněkud menší než v zimní části roku. Na konkrétní podobu počasí v jednotlivých dnech letošního léta si ale pochopitelně ještě budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...