První televizní vysílání poslal do éteru před sto lety Skot

Nahrávám video

V dějinách televizního vysílání se objevila celá řada průkopníků, ale asi jen skotského inženýra Johna L. Bairda lze bez obav označit za skutečného „otce televize“. Nadaný technik nové médium nejen před sto lety, 26. ledna 1926, poprvé předvedl na veřejnosti, ale o dva roky později uskutečnil první dálkový televizní přenos z Londýna do New Yorku. A už koncem dvacátých let minulého století dokonce úspěšně experimentoval s barevným vysíláním.

Baird byl geniální vynálezce, který se ale nevyhnul slepým uličkám a omylům. Strávil spoustu času, slovy Járy Cimrmana, ověřováním toho, že „vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevzniká“. Pokoušel se například prorazit se skleněnou břitvou, která sice nerezavěla, ale tříštila se na ostré kousky.

Co se týká televize, dlouho tvrdošíjně trval na neperspektivním mechanickém systému. Ten pro snímání i reprodukci obrazů využíval dvou synchronně se otáčejících kotoučů s kulatými otvory uspořádanými ve spirále. Ty obraz rozkládaly na řádky a dále pak na světelné body. Jejich větší či menší jasnost se měnila na elektrický signál určité intenzity přenášený k přijímači, kde se obráceným procesem scéna znovu vytvářela.

Mechanickou televizi Baird předvedl i onoho lednového dne roku 1926 padesátce vědců z Královského ústavu a reportérovi deníku Times. Ti mohli na malé obrazovce sledovat hýbající se břichomluvecké loutky, jejichž obraz rozložený do třiceti řádků se na stínítku objevoval s frekvencí 12,5 snímku za sekundu. Tedy jen poloviční oproti tehdy užívané u filmu, přesto ale postačující pro to, aby diváci prvního televizního představení mohli poprvé vidět pohyblivé obrázky.

Neúnavnému propagátorovi televize Bairdovi se po prvním úspěšném experimentu otevřela příležitost k dalšímu rozvoji nového média. Baird brzy přesvědčil šéfa oddělení rozvoje britského rozhlasu BBC, aby mohl vysílat obraz telefonní linkou ze své laboratoře v londýnské čtvrti Soho do budovy BBC a přes vysílač v nedaleké Oxford Street zpět. V roce 1928 se už jeho televize předvedla na telefonní lince mezi Londýnem a Glasgowem a Baird založil Bairdovu společnost pro rozvoj televize.

Nahrávám video

Obraz letí přes oceán

Ta v roce 1928 například provedla první skutečně dálkový televizní přenos z Londýna do New Yorku (podařil se ovšem až na druhý pokus) a také na loď uprostřed Atlantiku. Vysílat pro běžné diváky – či spíše fanoušky nejnovější techniky – ale Baird ještě nemohl, do éteru se dostal až poté, co mu po úmorném vyjednávání poskytla BBC kapacity a frekvence. Experimentální vysílání Bairdovy mechanické televize na vlnách BBC začalo koncem září 1929.

Vývoj ale šel kupředu a mechanickou televizi začal dohánět čistě elektronický systém. Počátkem roku 1935 ministerstvo pošt rozhodlo, že dá oběma televizím stejnou šanci. Baird sice svou mechanickou televizi vylepšoval, diváci ale nakonec dali přednost kvalitnější elektronické formě a v listopadu 1936 nakonec bylo spuštěno pravidelné televizní vysílání BBC.

Zapálený televizní průkopník se ale nevzdával a dál se pokoušel svůj mechanický systém vylepšit.

Televize v barvě

V únoru 1938 třeba Baird uskutečnil první barevné vysílání, i když jen z jednoho konce Londýna na druhý (první barevný přenos přitom podnikl už skoro o deset let dříve, v červenci 1928). Nakonec ale i Baird kapituloval a uznal, že budoucnost patří elektronice, kterou prostřednictvím své snímací elektronky na scénu uvedl ruský emigrant v USA Vladimir Zworykin. Ani v této oblasti si Baird nevedl špatně, jeho pokusy s barevnou televizí udivovaly diváky kvalitou obrazu.

V srpnu 1944 pak Baird představil první zcela elektronickou barevnou televizní obrazovku, v té době už ale bylo jasné, Evropa ztratila svůj technologický náskok. Slibně se rozvíjející televizi – vedle Velké Británie se ve třicátých letech vysílalo i v Německu, Francii, USA či Sovětském svazu – totiž na starém kontinentě zbrzdila druhá světová válka. Místem, kde televize od čtyřicátých let zažila bouřlivý rozvoj, se tak staly Spojené státy. I díky tomu, že se z ní stal hlavně byznys.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...