První tichomořští mořeplavci migrovali za ženami. Ty byly základem společnosti

První mořeplavci, kteří se před téměř třemi tisíci lety vydali kolonizovat odlehlé tichomořské ostrovy, byli společností organizovanou kolem žen. Naznačila to analýza DNA těchto lidí.

Společnost prvních mořeplavců Oceánie se nápadně lišila od norem, které platily ve starověku v Evropě, Asii nebo Africe. Když vědci sekvenovali genom 164 lidí z této oblasti, kteří zde žili před asi třemi tisíci lety, zjistili, že společnost se točila kolem žen.

Ženy zde po sňatku téměř vždy zůstávaly dále žít ve své komunitě. Muži naopak opouštěli komunitu, kde dospívali, stěhovali se za svou nastávající. Tento vzorec se podle autorů nápadně liší od většiny společností této doby.

  • Patrilokalita je pravidlo usídlení manželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Toto pravidlo patří mezi mnohá, kterými se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. 
  • Teoreticky existuje sedm možností usídlení, z nichž nejběžnější jsou tři: matrilokalita, kdy se manželé nastěhují k rodině ženy, avunkulát, kdy se usídlí v rodině bratra matky ženicha, a právě patrilokalita.

„Osídlení Tichomoří je dlouholetou a důležitou záhadou, protože jde o poslední velkou expanzi lidí do neobydlených oblastí,“ popisuje genetik David Reich z Harvard Medical School, který práci vedl.

„Dnes mají tradiční komunity v Tichomoří jak patrilokální, tak matrilokální populační strukturu.  Ale nevěděli jsme, jaká byla běžná praxe u jejich prapředků,“ řekl. „Tyto výsledky naznačují, že u nejstarších mořeplavců byla pravidlem matrilokalita.“

Před asi padesáti tisíci lety dorazily populace pravěkých lidí a rozšířily se po Austrálii, Nové Guineji a Šalamounových ostrovech. Ale až před 3500 lety dokázali lidé, žijící pravděpodobně na území dnešního Tchaj-wanu, vyrobit kánoe schopné plavby na delší vzdálenosti.

Pomocí nich se vydali i na otevřený oceán, a dorazili tak do vzdálených a do té doby nedostupných oblastí Oceánie. Tato migrace se týkala zejména oblasti zvané Mikronésie – tedy asi dvě tisícovky malých ostrovů severně od rovníku včetně Guamu, Marshallových ostrovů, Karolinských ostrovů, Palau a Severních Marian.

Srovnání starého a nového

Nová studie, která vyšla v časopise Science, zahrnovala analýzu genomu 164 starověkých lidí z pěti mikronéských ostrovů z doby před 2800 až 3000 lety a 112 moderních lidí. Když oddělené populace zůstávají v průběhu času izolované, tedy například na ostrovech, jejich genomy se od sebe vzdalují. A přesně to vědci viděli i na genech obyvatel tohoto regionu. 

Současně se ale ukázalo, že tento genetický posun byl výrazně větší u takzvané mitochondriální DNA, tedy části genomu, která se předává pouze po ženské linii. To podle autorů velmi silně naznačuje, že se ženy nestěhovaly mezi komunitami v takové míře jako muži. 

„Ženy se jistě stěhovaly na nové ostrovy, ale když se to už stalo, byly součástí společných pohybů žen i mužů,“ tvrdí Reich. „Opouštění rodné komunity se týkalo jenom mužů.“ 

Takové matrilokální společnosti jsou sice ve starověku neobvyklé, ale v žádném případě ne jedinečné – důkazy o matrilokalitě existují i v nejrůznějších společnostech v povodí Amazonky, ve střední Číně nebo v jižní Indii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.