Prvním člověkem na Měsíci měl být Ivan. Výběr astronautů pro misi Apollo 11 ovlivnila smrt

Řada autorů, kteří píší o dobývání vesmíru, se shoduje, že muži, kteří nakonec na Měsíc v rámci Apolla 11 letěli, nebyli těmi nejvhodnějšími. Původně se totiž počítalo s úplně odlišnou posádkou. Ta však tragicky zahynula.

Na konci ledna 1967 se odehrála katastrofa, která změnila složení plánované americké posádky, jež měla jako první v dějinách chodit po Měsíci. Dne 27. ledna 1967 se posádka vesmírné lodi Apollo 1 připravovala uvnitř kabiny nacházející se na vrcholu rakety Saturn 1B vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli.

Kabina byla tehdy plná hořlavých materiálů včetně nylonu nebo technologické novinky – suchého zipu. Požár se šířil velmi rychle a neexistoval způsob, jak astronauty zachránit. Ti neměli šanci dostat se kvůli bezpečnostnímu poklopu včas ven. Poslední slova, která se z kabiny ozvala, byla: „Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odsud! Hoříme!“

Původně měli být v kabině čtyři muži, ředitel letových operací a kandidát na astronauta Donald Slayton ale tehdy nenastoupil, protože se do zcela nevyhovujícího modulu kvůli nepořádku nevešel. Zemřeli tak „jen“ tři muži, kteří byli hlavními kandidáty pro přistání na Měsíci.

Velitel Virgil Ivan „Gus“ Grissom byl druhým Američanem, který se dostal do vesmíru. Právě tento veterán Korejské války a výjimečně zkušený pilot a letecký instruktor měl jako první vystoupit na povrch Měsíce. Po jeho boku zahynul Texasan Edward Higgins White, první americký astronaut, který uskutečnil výstup do vesmíru, jejž podnikl jako člen posádky letu Gemini 4 v červnu 1965. Třetím byl Roger Bruce Chaffee, jediný v posádce bez zkušeností přímo z oběžné dráhy Země. Když dostal šanci letět, odpověděl: „Myslím, že to bude fakt zábava.“

Důsledky nehody měly zásadní dopady

NASA tehdy tragickou událost komentovala slovy o „rychlé a bezbolestné smrti“ astronautů, ale věřil jim jen málokdo.

Tato tragédie, která se stala na Zemi, byla zásadní nejen pro první cestu na Měsíc, ale i pro všechny další. Po padesáti letech NASA tuto smrt popsala jinak: „Nepamatujte si je kvůli tomu, jak zemřeli, pamatujte si je pro ideály, pro které žili.“ Podle vyjádření americké kosmické agentury právě smrt posádky Apolla 1 byla tím, co umožnilo, aby všechny další mise letěly na Měsíc bezpečně.

Tento neúspěch totiž vedl k výraznému zpřísnění bezpečnostních podmínek, lepší organizaci práce a také celkové větší profesionalizaci kosmických letů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.