Psí výkaly mohou poškodit přírodu. V místech, kde se venčí, jsou obří koncentrace dusíku a fosforu

Psí výkaly a moč se ukládají v evropské přírodě v takovém množství, že tak zřejmě poškozují volně žijící zvířata, tvrdí nová studie. Do půdy se totiž dostává tolik fosforu a dusíku, že dosahuje extrémních koncentrací – například v zemědělské půdě by to porušilo zákony.

Psi mají nečekaně velký dopad na přírodu. Lidé je sice krmí doma, ale pak se tyto živiny dostávají do přírody během venčení. Belgičtí vědci spočítali, že na jeden hektar půdy připadá průměrně jedenáct kilogramů dusíku a pět kilogramů fosforu pocházejících ze psích exkrementů.

To je podobné množství těchto látek, které se do půdy dostává ze zemědělství a průmyslu – tam se odhady pohybují mezi pěti až pětadvaceti kilogramy dusíku, s fosforem je to složitější. Podle autorů výzkumu to znamená, že dopad psích výkalů a moči na přírodu je nečekaně významný.

Vědci v tomto výzkumu studovali psy, kteří žijí ve čtyřech přírodních rezervacích na předměstí belgického Gentu, ale soudí, že velmi podobná bude situace i ve zbytku Evropy – už jen proto, že v ní žije nejméně 87 milionů psů.

Badatelé sledovali asi 1600 psů během pěti set procházek v přírodě, a to ve všech denních dobách a ve všech dnech v týdnu. Tyto údaje pak zkombinovali se známým množstvím dusíku a fosforu, které psi vylučují, a odhadli tak celkové množství usazených živin. Výsledky popsali v odborném časopisu Ecological Solutions and Evidence.

Sebrat výkal, chránit přírodu

V současné době jsou hlavním argumentem pro sbírání psích exkrementů čisté chodníky. Nová studie ale ukazuje, že tato činnost by mohla mít ještě mnohem důležitější efekt – ochranu přírody.

Řada majitelů psů totiž věří, že pokud nechá svého mazlíčka, aby se vyvenčil v přírodě, nemá to na ni žádný dopad. Problém je, že si to myslí miliony pejskařů, kteří navíc často venčí ve stejných místech. Proč je to problém?

Většina ekosystémů na Zemi je přirozeně prostředím s nízkým obsahem živin – na nadměrné hnojení proto neumí příliš reagovat. Existují totiž organismy, které dokáží z vysokého množství živin, jako jsou fosfor nebo dusík, profitovat mnohem víc než ostatní druhy.

V moři jsou to řasy, které se mnohdy přemnoží právě v místech, kde do vody stékají hnojiva ze zemědělství, na souši jsou to zase rostliny jako bolševník nebo kopřivy. Ty se pak přemnoží, vytlačí ostatní druhy rostlin a tím pádem i živočišné druhy, které jsou na nich závislé. V důsledku klesá biologická rozmanitost a tím i stabilita celých ekosystémů. 

„Překvapilo nás, jak vysoký může být přísun živin od psů,“ komentoval výsledky studie její hlavní autor Pieter De Frenne z univerzity v Gentu. „Zatímco atmosférickým zdrojům dusíku ze zemědělství, průmyslu a dopravy se oprávněně věnuje velká pozornost, psy v tom zatím ignorujeme.“

Největší koncentrace těchto látek našli vědci v místech, kde majitelé musí držet psy na vodítku a zvířata se tak mohou vyprazdňovat jen na úzkém pruhu kolem těchto cest. „Tam jsou ty koncentrace ohromné,“ tvrdí DeFrenne. A protože většina evropských zemí je na tom s množstvím psů podobně jako Belgie, nevidí vědec důvod, proč by se v nich situace měla nějak zásadně lišit od jeho vlasti. 

Ve výzkumu chce DeFrennův tým pokračovat detailní analýzou různých míst v přírodě, kde plánuje podrobně rozebírat dopady na chemické složení půdy. V další fázi by vědci rádi popsali biologické složení ekosystémů, které psi nejvíc ovlivňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...