Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
V porovnání s posledním průzkumem z roku 2024 klesl počet šťastných dětí o osm procentních bodů. Naopak počet těch, které se cítí nešťastně, vzrostl o procentní bod, uvedla ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Příčiny nepohody dětí jsou podle průzkumu různé. Dlouhodobě se ukazuje, že zásadním faktorem je škola, upřesnila Gomba. Děti zmiňovaly tlak na výkon, vztahy se spolužáky i obavy z neúspěchu. Šťastné jsou naopak například s rodinou nebo s kamarády.
Asi 60 procent dětí přiznalo, že v posledních dvou týdnech zažilo stres kvůli škole nebo povinnostem, téměř polovina se někdy cítila smutně nebo bez nálady.
Pokud se děti potýkají s nějakými problémy, chtějí je převážně řešit s rodiči nebo spolužáky. Pomoc odborníků by vyhledalo asi 12 procent dotázaných. Asi desetina se nechala slyšet, že o svých problémech mluvit nechtějí vůbec. Ve škole má možnost svěřit se někomu s psychickými problémy asi 67 procent dotázaných. Nejčastěji, konkrétně asi 50 procent, by se svěřilo kamarádům, přibližně 29 procent pak učitelům.
Příčiny nepohody
Sociální sítě, doba strávená on-line i negativní komentáře jsou dle průzkumu významné faktory psychické nepohody. Asi 63 procent respondentů konstatovalo, že v posledních dvou týdnech trávili on-line více času, než by chtěli. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka je potřeba začít digitální svět regulovat. Zároveň je dle něj potřeba budovat odolnost.
Děti s omezením přístupu k sociálním sítí podle věku souhlasí, liší se v nastavení hranice. Dětí ve věku 13 až 15 let by dovolily sociální sítě od 13 let, dětí ve věku 16 až 17 považují za vhodnou hranici 16 let, ukázal průzkum.
Lepší vztah s matkami než s otci
Průzkum se zaměřil i na vztahy v rodině. Asi 77 procent dotázaných dětí popsalo svůj vztah s otcem jako dobrý či velmi dobrý, u matky je tento podíl 92 procent. Více než polovina dětí se svěřila, že se u nich v rodině hádají nebo na sebe křičí. Ve srovnání s výzkumy z let 2024 a 2022 podíl takových rodin vrostl. Z dětí, které přiznaly, že jsou u nich doma hádky, uvedlo 61 procent, že jsou cílem křiku ony.
Výzkum se zaměřil také na představy dětí o tom, jak by mělo vypadat Česko. Nejčastěji si přejí žít v zemi bez válek a ozbrojených konfliktů a bez násilí. V tuzemsku chce zůstat 67 procent dětí, 27 procent podotklo, že zatím neví. Zhruba desetina dotázaných sdělila, že by chtěla odejít do zahraničí. To je vůbec nejmenší podíl od začátku výzkumů Mladé hlasy.
Data sbíral UNICEF ČR ve spolupráci s agenturou STEM/MARK letos od 14. dubna do 7. května.
