Ptačí chřipka ničí kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

Epidemie nemoci se podle nové zprávy výrazně zhoršuje. Ještě roku 2022 zasáhla ptačí chřipka jen jednu z lokalit mořských ptáků, které National Trust sleduje. Ale letos už postihla kolonií pět a zahubila tam víc než sedm tisícovek ptáků. 

„Pro tyto ptáky je to naprosto ničivé,“ posteskl si Ben McCarthy z této organizace v rozhovoru pro deník The Guardian. „A také pro strážce parků je to opravdu těžké, když kolem sebe musí vidět tolik smrti.“

Vůbec nejhorší je podle National Trust situace na ostrovech Farne. Tam loni zahynulo na ptačí chřipku více než šest tisíc opeřenců, letos je to asi polovina. Ornitologové věří, že k letošnímu nižšímu počtu úmrtí přispěla ochranná opatření, především sbírání těl uhynulých ptáků. 

Letos nejvíce trpí větší druhy racků, zejména rackové tříprstí, ale také rybáci a zahynulo také asi sedm stovek papuchalků. Podle vědců je vidět, že virus prochází postupně různými populacemi ptačích druhů podle toho, jak se u nich vyskytuje a vyvíjí imunita vůči nemoci.

Vědci zaznamenali, že mezi uhynulými kusy je vysoké množství mláďat, to se týká právě výše zmíněných rybáků.

Problém s ptačí chřipkou se objevuje v mnoha částech Británie – od jižního Walesu přes Severní Irsko až po mnoho malých a větších ostrovů.

Zpráva obsahuje i drobné záblesky pozitivních novinek, konkrétně ze severního pobřeží Norfolku, kde se nachází významná hnízdní kolonie rybáků malých. Vypadá to, že se jim tam zatím nemoc z nějakého neznámého důvodu vyhnula a ptáci naopak velmi dobře prosperovali. 

Celkově se ale situace významně zhoršila. „Z letošních ztrát se můžeme vzpamatovávat i několik let,“ podotýkají experti. „A to s tím, že nevíme, jak by tato nemoc mohla ovlivnit kolonie opět v příštím roce.“ 

Mořští ptáci pod tlakem ze všech stran

McCarthy uvedl, že ptačí chřipka se přidala k extrémnímu tlaku, kterému jsou mořští ptáci už nyní vystaveni v důsledku klimatických změn. Vládní opatření proti této nemoci jsou podle něj sice nezbytná, ale musí být součástí širšího kontextu. „Potřebujeme, aby vláda přijala odvážnější, silnější a naléhavější opatření v souvislosti s existenčními výzvami, jako je změna klimatu a přírodní krize,“ dodal. 

Chřipkový virus H5N1 patří mezi ty novější, jaké lidstvo poznalo. Mohl sice mezi zvířaty cirkulovat už dříve, ale poprvé ho vědci popsali na husí farmě v Číně až roku 1996. A už o rok později pronikl do chovu drůbeže v Hongkongu, kde se také poprvé od ptáků nakazili lidé. Virus se ale nikdy mezi lidmi nešířil.

Netrvalo to dlouho a viru se podařilo uniknout z průmyslových chovů do přírody – stalo se to podle genetických analýz někdy kolem roku 2005. To mu umožnilo rozšířit se se stěhovavými ptáky dál po světě – pronikl do Evropy i do Severní Ameriky. A kvůli množství nových hostitelů se mohl patogen také lépe přizpůsobovat a měnit. Jeho nová varianta, která se objevila roku 2020, oběhla svět prakticky za rok a ničila chovy drůbeže na všech kontinentech.

Podle genetiků je právě ptákům skvěle přizpůsobený a nahrává mu to, jak je lidé chovají v uzavřených chovech, kde jsou zvířata blízko u sebe – stačí pak jediný pták a rychle se nakazí všichni. Jediným řešením je potom likvidace celého chovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...