Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.
„Půda je pravděpodobně domovem 59 procent života, od mikrobů až po savce, což z ní činí výjimečné a nejrozmanitější prostředí na Zemi,“ konstatuje výzkum, o kterém informoval deník Guardian. Skutečné číslo by podle nich mohlo být ale ještě vyšší, protože půda není dostatečně prozkoumaná.
Vědci před touto studií nedokázali říct, které prostředí na Zemi je druhově nejbohatší, uvedl vedoucí studie a ekolog ze švýcarského Federálního výzkumného ústavu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny Mark Anthony. „Lidé kolem mě sice často tušili, že by to měla být půda, ale neexistovaly pro to žádné důkazy,“ dodal.
„Organismy v půdě mají velmi důležitý vliv na rovnováhu naší planety,“ řekl Anthony. Na jejich biologické rozmanitosti podle něj záleží víc, než si většina lidí myslí – protože život v půdě ovlivňuje změny klimatu, globální potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.
Půda jako základ
Půda je svrchní vrstva zemské kůry a skládá se ze směsi vody, plynů, minerálů a organických látek. Je také místem, kde se pěstuje 95 procent potravin. Přesto se v minulosti vynechávala z debat o ochraně přírody, právě proto, že o ní lidé vědí jen velmi málo. Jedna čajová lžička zdravé půdy může obsahovat až miliardu bakterií a více než jeden kilometr hub.
Vědci použili hrubý odhad, podle kterého na Zemi existuje zhruba 100 miliard druhů. Pomocí analýzy dat pak počítali, kolik se jich nachází v půdě. Mezi další stanoviště, která zkoumali, patří mořské prostředí, sladké vody, dno oceánů, vzduch, zastavěné prostředí a hostitelské organismy, jako je člověk.
U odhadu je velké rozpětí chyb, takže by mohlo jít o 44 až 76 procent všech organismů. „Nejvíce mě překvapila náročnost tohoto úkolu a to, jak velké rozdíly v našich odhadech existují u mnoha velkých skupin, zejména u bakterií a virů, dvou nejrozmanitějších forem života na Zemi,“ řekl Anthony. „I když skutečná rozmanitost leží někde v tomto rozmezí, náš výzkum je prvním realistickým odhadem globální rozmanitosti v půdě a my ji potřebujeme k tomu, abychom se mohli zasadit o život v půdě tváří v tvář krizi biologické rozmanitosti a klimatu,“ dodal.
Podle studie Global Land Outlook, kterou podpořila OSN, je třetina půdy na planetě silně znehodnocená – jen v důsledku intenzivního zemědělství se každoročně ztrácí 24 miliard tun úrodné půdy. Půdu poškozuje také znečištění, odlesňování a globální oteplování. Podle vědců pomůže ke zvýšení biodiverzity půdy přijetí méně intenzivních zemědělských postupů, větší regulace nepůvodních invazních druhů a zvýšení ochrany.
