Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Nahrávám video

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.

V reálné atmosféře se běžně vyskytují kapičky vody v kapalné podobě i při teplotách pod bodem mrazu. Říká se jim přechlazené kapičky. Většina z nich při teplotách kolem minus deset až minus dvanáct stupňů Celsia zamrzá a mění se v led.

Tento proces může ale nastat i dříve, tedy při vyšších teplotách, pokud se například dvě přechlazené kapky vzájemně srazí nebo když kapka narazí na kousek ledu. Přechlazené kapky jsou totiž v takzvané metastabilní fázi, která se srážkou naruší a následně dojde k jejich téměř okamžitému zamrznutí.

  • Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
  • Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
  • Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

Kdyby tyto kapičky byly tvořeny úplně čistou vodou, pak by k jejich zamrzání docházelo z termodynamických důvodů až při velmi nízkých teplotách, alespoň 38 pod nulou a nižších. V normální atmosféře jsou ale často přítomná takzvaná ledová jádra, která usnadňují zamrzání kapiček při teplotách už mezi touto hodnotou a nulou.

Výskyt ledových jader je naprosto zásadní pro vznik drobných kousků ledu v oblacích při běžných teplotách pod nulou, a vznik těchto ledových částic je zase nezbytný pro vznik vydatnějších srážek v mírných a vyšších zeměpisných šířkách. Ty totiž vypadávají z oblaků, které obsahují jak přechlazené kapky vody, tak i ledové částice.

Dokonce se dá říct, že zejména při intenzivnějším dešti platí, že každá kapka je původem roztátým kouskem ledu. Jako ledová jádra fungují běžně třeba zbytky mořských solí, které se ve vodě nerozpustily, nebo prachové částečky. A nedávno se podařilo prokázat, že také pylové částice.

Jejich příspěvek ke vzniku ledových částeček v oblacích je v globálním měřítku ve srovnání třeba právě s prachem poměrně malý, v regionálním měřítku a v určité sezóně ale mohou hrát podstatně významnější roli.

Nahrávám video

Důkazy z laboratoře i praxe

Laboratorní studie ukazují, že zamrzání přechlazených vodních kapiček s vnořenými pylovými zrny nastává v teplotním rozmezí mezi minus 15 a minus 25 stupni Celsia. Aby pyl fungoval jako ledové jádro, musí se nejprve dostat do výšek s dostatečně nízkými teplotami.

To nastává v oblastech s výraznými turbulencemi, případně tam pyl může být unášen ve výstupných proudech přehřátého vzduchu. Vzhledem ke své relativně velké velikosti setrvávají celá pylová zrna v atmosféře pouze omezenou dobu, než pak zase vlivem gravitace opět padají dolů na zemský povrch.

Nicméně ve vlhkém prostředí se pylová zrna rozpadají do menších částic, které svým vhodným uspořádáním můžou rovněž fungovat jako účinná ledová jádra. A protože jsou lehčí, vydrží v atmosféře déle, a navíc snadněji dosáhnou vyšších hladin, tedy i teplot, kde se můžou podílet na vzniku zmíněných kousků ledu, a tedy i smíšených oblaků, a tím přispívat ke vzniku významnějších srážek.

Vyhodnotit efekt pylových částic a jejich částí není ale příliš jednoduché, především kvůli proměnlivým meteorologickým podmínkám. Na základě zkoumání a měření ve Spojených státech vyplývá v jarních měsících absolutní zvýšení výskytu deště v důsledku zvýšeného množství pylů o 0,6 procenta. Na první pohled jde sice o malou změnu, přesto jde o měřitelný efekt.

Vzhledem k tomu, že vlivem probíhající změny klimatu způsobené lidskou aktivitou se posouvá začátek nástupu pylové sezony do začátku jara a stoupá i koncentrace pylu ve vzduchu, dá se čekat, že se tyto faktory projeví na snadnější tvorbě ledových částic v oblacích, a tedy i vzniku smíšené oblačnosti. To pak ve finále povede k určitému zvýšení četnosti srážek v této části roku, a to nejen v USA, ale zřejmě i nad dalšími kontinentálními regiony mírných zeměpisných šířek.

Pyl jako dárce informací

Nicméně vznik srážek není jediným meteorologickým dopadem pylů. V případě jejich zvýšeného množství ve vzduchu se podílejí i na snížení dohlednosti, zejména v případě pylů z jehličnanů – ostatně při silnějším větru si asi každý dokáže vybavit žlutavá oblaka, která se zejména ze smrkových lesů vznášejí do okolí. A pylová zrna můžou za vhodných okolností putovat i na velkou vzdálenost, klidně přes půl planety.

Pak se můžou usadit třeba v polárních oblastech a uložit v ledu, kde pak můžou vydržet stovky i tisíce let. Podobně se ale usazují i na dně moří nebo jezer, kde můžou nerušeně existovat velmi dlouhou dobu. A pak fungují jako jeden z nástrojů k rekonstrukci klimatu v daném historickém období. Na základě množství a složený pylových nánosů lze určit, jak počasí v dané periodě na naší planetě asi vypadalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...