Respirátory snižují riziko nákazy tisícinásobně, ukázala studie. Musí se ale správně nosit

Ani tři metry nezaručí člověku jistotu, že se nenakazí covidem-19, a i na tuto vzdálenost stačí méně než pět minut, aby se neočkovaný člověk od nakaženého s téměř stoprocentní jistotou infikoval. Dobrá zpráva je, že pokud oba nosí dobře padnoucí lékařské roušky nebo ještě lépe FFP2 respirátory, riziko dramaticky klesá, v podstatě na nulu. V rozsáhlé studii to popsal tým z Institutu Maxe Plancka pro dynamiku a sebeorganizaci v Göttingen.

Göttingenský tým, který studii provedl, byl výsledky překvapený – vědci nečekali, jak velké je riziko nákazy koronavirem. „Nenapadlo by nás, že na vzdálenost několika metrů bude trvat tak krátkou dobu, než se infekční dávka vstřebá z dechu nositele viru,“ uvedl ředitel Ústavu Maxe Plancka pro dynamiku a sebeorganizaci Eberhard Bodenschatz.

V této vzdálenosti se už vydechovaný vzduch šíří vzduchem v oblaku ve tvaru kužele; infekční částice jsou v něm proto odpovídajícím způsobem zředěné. Obzvláště velké, a tedy na viry nejbohatší částice, dopadají na zem již po krátké vzdálenosti letu vzduchem.

„V naší studii jsme zjistili, že riziko nákazy bez nošení masky je enormně vysoké už po několika minutách, a to i na vzdálenost tří metrů, pokud mají nakažené osoby vysokou virovou nálož varianty delta viru SARS-CoV-2,“ popisuje výsledky Eberhard Bodenschatz. A takovým setkáním se nedá vyhnout ani ve školách, ani v restauracích nebo klubech, ale dokonce ani venku.

Dobře padnoucí respirátory snižují riziko přinejmenším tisícinásobně

Jakkoli vysoké je riziko nákazy bez ochrany úst a nosu, lékařské roušky nebo respirátory FFP2 účinně chrání. Göttingenská studie potvrzuje, že typy FFP2 nebo KN95 jsou obzvláště účinné při filtraci infekčních částic z vdechovaného vzduchu – zejména pokud jsou co nejtěsněji utěsněny na obličeji.

Pokud nakažená i nenakažená osoba nosí dobře padnoucí masky FFP2, je maximální riziko nákazy i po dvaceti minutách sotva větší než jedno promile, a to i na nejkratší vzdálenost. Pokud ale mají lidé respirátory nasazené nebo utěsnění špatně, pak se pravděpodobnost nákazy zvyšuje na přibližně čtyři procenta.

Pokud oba lidé nosí dobře padnoucí lékařské roušky, je pravděpodobnost přenosu viru během dvaceti minut maximálně deset procent. Studie také potvrzuje intuitivní předpoklad, že pro účinnou ochranu před infekcí by zejména infikovaná osoba měla nosit ochranu, která co nejlépe filtruje a těsně přiléhá k obličeji.

V bezpečí

Pravděpodobnosti nákazy v tomto výzkumu ukazují horní hranici rizika v jednotlivých případech. „V každodenním životě je skutečná pravděpodobnost nákazy určitě desetkrát až stokrát menší,“ říká Eberhard Bodenschatz. Je to proto, že vzduch, který z masky „vytéká“ na okrajích, je zředěný, takže se k druhým lidem nedostane všechen nefiltrovaný vzduch k dýchání.

„Předpokládali jsme to ale proto, že nemůžeme pro všechny situace změřit, kolik dýchacího vzduchu od jednoho nositele masky se dostane k jiné osobě, a protože jsme chtěli riziko vypočítat co nejkonzervativněji,“ vysvětluje Bodenschatz. „Pokud je za těchto podmínek i největší teoretické riziko malé, pak jste v reálných podmínkách hodně v bezpečí,“ dodává vědec.

Nové poznatky

Göttingenský tým při výpočtu rizika infekce zohlednil řadu faktorů, které dosud nebyly ve srovnatelných studiích zahrnuty. Vědci například zkoumali, jak špatné nasazení masky oslabuje ochranu a jak tomu lze zabránit.

„Materiály, z nichž se respirátory FFP2 nebo KN95 vyrábějí, ale i ty využívané pro lékařské roušky, filtrují mimořádně účinně,“ říká Gholamhosssein Bagheri. „Riziko nákazy je u nich proto největší kvůli vzduchu vycházejícímu a vnikajícímu k dýchacím cestám na okrajích masky.“

K tomu dochází, když okraj masky není blízko obličeje. Bagheri, Bodenschatz a jejich tým při propracovaných experimentech měřili velikost a množství částic, které proudí za okraje různě přiléhajících masek. „Masku lze výborně přizpůsobit tvaru obličeje, pokud její kovový pásek před nasazením ohnete do tvaru zaobleného písmena W,“ radí Eberhard Bodenschatz. „Pak se infekční částice aerosolu nedostanou za masku, a navíc se vám ani nebudou zamlžovat brýle.“

Tým také uvažoval o tom, že kapénky, které lidé šíří při dýchání nebo mluvení, ve vzduchu vysychají a stávají se lehčími. To znamená, že zůstávají ve vzduchu déle, ale současně mají zvýšenou koncentraci viru oproti stejně velkým kapénkám bezprostředně po uvolnění. Při vdechování dochází k opačnému jevu: částice opět nabírají vodu, rostou jako kapka v mraku, a proto se snadněji usazují v dýchacích cestách.

Přestože podrobná analýza vědců Maxe Plancka v Göttingenu ukazuje, že těsně přiléhající respirátory FFP2 poskytují 75krát lepší ochranu ve srovnání s dobře přiléhajícími chirurgickými rouškami a že způsob nošení masky má obrovský význam; i ty lékařské výrazně snižují riziko infekce ve srovnání se situací, kdy se vůbec nepoužívá ochrana úst a nosu. „Proto je tak důležité, aby lidé během pandemie nosili nějakou ochranu,“ dodává Gholamhossein Bagheri. A Eberhard Bodenschatz uzavírá: „Naše výsledky opět ukazují, že nošení masek ve školách a také obecně kdekoliv je velmi dobrý nápad.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...