Rezavá, nikoliv zelená planeta. Koroze je zásadní klimatický problém

Snaha snižovat emise nemůže být úspěšná, pokud se větší pozornost neupře i na ty, které pocházejí z výroby železa a oceli. Podle nové studie obrovské množství oxidu uhličitého způsobuje už jen obnova materiálů, které zreznou.

Moderní civilizace rezne. Je postavená na všudypřítomných kovech, které bohužel nejsou tak nezničitelné, jak by bylo potřeba. Je-li železo vystavené vzduchu, oxiduje – a rezne. Jen USA vydají ročně na řešení tohoto problému téměř bilion dolarů. Nový výzkum ukázal, že koroze je zásadní téma i ohledně změny klimatu. 

Celosvětová výroba železa a oceli již několik desetiletí neustále roste. Protože ocel má nízkou odolnost vůči korozi, je součástí této poptávky také nahrazování oceli používané ve stavebních materiálech, které časem zkorodovaly. Týká se to prakticky všech částí moderního světa – od konstrukcí automobilů až po mosty.

Inženýr Gerald Frankel z Ohijské státní univerzity se podíval na to, jak velký vliv na emise uhlíku (a tedy i na změnu klimatu) má potřeba neustále obnovovat rezavějící kostru naší civilizace. Už předchozí studie odhadovaly současné ekonomické náklady koroze na přibližně tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu Spojených států. Tato nová je první, která vyčísluje dopad koroze oceli na klima.

„Vzhledem k tomu, jak je naše společnost závislá na uhlí, které se využívá při zpracování železa a oceli, není divu, že právě toto odvětví patří mezi největší producenty skleníkových plynů,“ říká Frankel. „Většina nákladů spojených s tímto průmyslem pochází z energie, která se spotřebuje na výrobu oceli. A tato energie přijde nazmar, když vzniklý materiál zkoroduje – vlastně se tím vrací do podoby, která je podobná její původní formě, tedy železné rudě.“ 

Na základě historických údajů o koncentraci skleníkových plynů a o železářském průmyslu Frankel odhaduje, že v roce 2021 výroba oceli tvořila 27 % všech průmyslových emisí CO2 a asi 10,5 % celkových emisí uhlíku na světě. A na výměnu zkorodované oceli připadalo přibližně 1,6 až 3,4 % globálních emisí.

Co s tím?

Jednoduché řešení neexistuje, byť řada firem už testuje zařízení, kde by se spalování uhlí mohlo při zpracování železa nahradit elektřinou – ideálně tou získávanou z obnovitelných zdrojů.

Studie ale uvádí i dobré zprávy. Díky regulacím kladeným na ocelářský průmysl se díky technologickému pokroku v procesu výroby oceli podařilo za posledních 50 let snížit spotřebu energie o 61 %.

Navzdory tomuto zlepšení jsou podle autorů výzkumu výsledky jejich studie výzvou pro zástupce tohoto průmyslu, ale i pro politiky, aby změnili a koordinovali mezinárodní pravidla týkající se výroby oceli.

„Koordinované mezinárodní strategie, stejně jako snížení celosvětové poptávky po oceli s využitím osvědčených postupů pro zmírnění koroze, by mohly výrazněji zlepšit globální strategie řízení koroze a drasticky snížit nárůst emisí skleníkových plynů, který pozorujeme v důsledku opakované výměny zkorodované oceli,“ doplnil Frankel. Co čeká lidstvo v opačném případě?

Pokud nebudou brzy přijata opatření, která by uhlíkovou stopu uhlíku snížila, pak by podle této studie mohl podíl emisí skleníkových plynů z ocelářství do roku 2030 dosáhnout přibližně 27,5 % celkových světových emisí uhlíku. Jen náhrada korodované oceli by tvořila 4 až 9 % tohoto balíčku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.