Riziko dlouhého covidu podle vědců klesá, hlavní je očkování

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Dlouhý covid, soubor dlouhodobých komplikací spojených s nákazou virem SARS-CoV-2, stále ničí zdraví až příliš mnoha lidem. Ale této nemoci oproti počátku pandemie výrazně ubylo, konstatuje nový výzkum. Klíčovou roli v této změně podle něj hrají dva faktory: třicetiprocentní vliv hrají změny viru v průběhu času, sedmdesátiprocentní roli má očkování proti covidu.

„Tento výzkum, který ukazuje, jak klesá množství dlouhého covidu, představuje vzácnou příležitost, kdy mohu v souvislosti s tímto virem sdělit dobré zprávy,“ uvedl hlavní autor studie doktor Ziyad Al-Aly. „Tyto výsledky také ukazují pozitivní účinky očkování.“

Desetina s dlouhým covidem

Dlouhý covid se projevuje dechovými obtížemi, únavou a vyčerpáním. Objevuje se průměrně u deseti procent lidí, kteří se nakazí virem SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace oficiálně zdokumentovala více než 775 milionů případů onemocnění covidem-19, což by představovalo téměř 80 milionů lidí, jež někdy postihl dlouhý covid.

Autor studie Al-Aly se věnuje dlouhodobě výzkumu toho, jak covid postihuje různé orgány, včetně těch nejdůležitějších – srdce, mozek nebo ledviny. Přestože podle něj ještě není dlouhý covid minulostí a konec zdravotních problémů spojených s touto nemocí je zatím v nedohlednu, je obrat k lepšímu jasně pozorovatelný. Přesto varuje přes usnutím na vavřínech: „Nesmíme polevit v ostražitosti. To zahrnuje i každoroční očkování, protože právě to je klíčem k potlačení rizika dlouhého covidu. Pokud od očkování upustíme, riziko se pravděpodobně zase zvýší.“

Jeho tým analyzoval miliony lékařských záznamů v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů. Tento systém je vzhledem k velkému množství amerických zdravotních pojišťoven vůbec nejrozsáhlejším integrovaným systémem zdravotní péče v USA. Vědci se tak dostali k datům 441 583 veteránů, kteří se prokazatelně nakazili virem SARS-CoV-2, a dalších 4,7 milionu nenakažených veteránů. Údaje se týkaly období od 1. března 2020 do 31. ledna 2022.

Vědci rozdělili veterány do pěti skupin: neočkovaní, kteří se nakazili původní variantou covidu hned v roce 2020, variantou delta v roce 2021 a variantou omikron v roce 2022. Další dvě skupiny zahrnovaly veterány po vakcinaci, kteří chytili variantu delta, a očkované s variantou omikron. Proč ve studii nebyli žádní veteráni po vakcinaci nakažení původním kmenem? Protože v době, kdy se objevil, ještě očkování nebylo.

Pak vědci studovali, jak vysoká byla pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu rok po nákaze u všech těchto pěti skupin.

Zjištění ukazují výhodu očkování

Nejvíc se dlouhý covid podle výzkumu objevoval u lidí, kteří se nakazili původním kmenem – tam to vedlo ke vzniku dlouhodobého zdravotního problému u 10,4 procenta infikovaných. Tento podíl se snížil na 9,5 procenta u neočkovaných nakažených deltou a na 7,7 procenta u omikronu.

Mezi očkovanými byla míra dlouhého covidu 5,3 procenta u delty a 3,5 procenta u omikronu.

„Je vidět jasný a významný rozdíl v riziku během éry delty a éry omikronu mezi očkovanými a neočkovanými,“ uvedl Al-Aly. „Pokud si tedy lidé myslí, že covid není nic hrozného, a rozhodnou se na očkování rezignovat, v podstatě tím zdvojnásobují riziko vzniku dlouhého covidu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...