Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Země má v současné době poprvé fungující kosmický průmysl. Na oběžné dráze se pohybuje kolem dvanácti tisíc satelitů, nejčastěji na nízké oběžné dráze. Lidstvu to přináší obrovský prospěch, ale jsou s tím spojené také problémy.

Jedním z nich je možné narušení ozonové vrstvy raketami; vědci to předpokládali už delší dobu, teď přibývá důkazů, že se to opravdu děje. Není to tak, že by rakety samy o sobě nějak díru přímo „prorazily“, ale s ozonovou vrstvou reagují chemické látky, které jsou se starty, raketami a družicemi spojené.

Experti se výzkumu tohoto fenoménu věnují už více než tři desítky let, ale zpočátku se jim moc nedařilo – hlavně proto, že starty do vesmíru se na začátku tohoto století daly s nadsázkou spočítat na prstech. Například v roce 2004 proběhlo 55 startů na oběžnou dráhu, vloni jich bylo už 259. A očekává se, že letů do kosmu bude nadále rychle přibývat.

Dlouho podceňovaný problém

Ve středních a vyšších vrstvách atmosféry mohou emise z raket a opětovně dopadajících kosmických úlomků zůstat až stokrát déle než emise z pozemních zdrojů, a to hlavně proto, že na orbitě chybí atmosférické vlivy, které se projevují níž. Například odtamtud zmíněné substance nemůže vyplavit déšť z mraků. Švýcarští vědci teď popsali, že přestože většina startů probíhá ze severní polokoule, atmosférická cirkulace šíří tyto znečišťující látky po celém světě.

Výzkumníci simulovali pomocí chemického klimatického modelu vyvinutého na ETH v Curychu to, jak předpokládané raketové emise ovlivní ozonovou vrstvu do roku 2030. Pracovali se scénářem, že v té době bude startovat do kosmu ročně asi 2040 letů, tedy přibližně osmkrát více než nyní. To by znamenalo, že by se celosvětově průměrná tloušťka ozonové vrstvy snížila o téměř 0,3 procenta, přičemž nad Antarktidou, kde se ozonová díra stále tvoří každé jaro, by sezonní pokles činil až procenta čtyři.

I když se tato čísla mohou zdát na první pohled bezvýznamná, je podle autorů důležité si uvědomit, že ozonová vrstva se stále ještě zotavuje z dřívějších škod způsobených chlorofluorouhlovodíky (CFC), které byly zakázány Montrealským protokolem v roce 1989. Navzdory tomu je aktuálně tloušťka globální ozonové vrstvy stále zhruba dvě procenta pod úrovní před průmyslovou revolucí a očekává se, že se plně obnoví až kolem roku 2066. „Naše zjištění naznačují, že emise z raket – v současnosti neregulované – by mohly tuto obnovu zpozdit o několik let nebo dokonce desetiletí – v závislosti na růstu raketového průmyslu,“ varují autoři práce. Vzhledem k tomu, že narušená ozonová vrstva může například přispívat k množství případů rakoviny kůže, jde o důležitý poznatek.

Klíčem je palivo

K poškozování ozonové vrstvy z raketových emisí přispívají především plynný chlor a saze. Chlor přímo ničí molekuly ozonu, zatímco částice sazí zase ohřívají střední vrstvy atmosféry a urychlují tak chemické reakce poškozující ozon.

Zatímco většina raketových pohonných hmot vypouští saze, emise chloru pocházejí především z raketových motorů na tuhá paliva. V současné době mají naopak na ozonovou vrstvu pouze zanedbatelný vliv ty pohonné systémy, které používají kryogenní paliva, jako jsou kapalný kyslík a vodík. Vzhledem k technologické náročnosti manipulace s kryogenními palivy se ale v současné době tato technologie používá jen asi u šesti procent startů raket.

Ani to možná ale není kompletní obrázek. Vědci totiž dokázali modelovat pouze jednu část pohybu rakety – její cestu vzhůru. Chemické látky totiž vznikají také tehdy, když družice zanikají v atmosféře. Hořením se totiž uvolňuje do vzduchu velké množství chemikálií, jež mohou s ozonovou vrstvou nějak reagovat.

Problémem je, že tento aspekt se mnohem hůře modeluje; tyto účinky při návratu do atmosféry jsou navíc obecně špatně popsané a nepracuje se s nimi proto ve většině modelů atmosféry. „Z našeho pohledu je zřejmé, že s rostoucím počtem družic budou emise při návratu do atmosféry častější a celkový dopad na ozonovou vrstvu bude pravděpodobně ještě vyšší než (ukazují) současné odhady. Věda je ale povolána k tomu, aby tyto mezery v našem chápání zaplnila,“ jsou přesvědčení švýcarští experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.