Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.

Vědci na univerzitě v Adelaide zjistili, že lidské i myší spermie byly v simulované mikrogravitaci ve srovnání s normální gravitací zhruba o padesát procent méně úspěšné při průchodu kanálkem napodobujícím samičí pohlavní ústrojí. U myších vajíček se kvůli tomu úspěšnost oplodnění snížila přibližně o třicet procent.

„Schopnost plavat nebyla dotčena. Spermie v mikrogravitaci se stále pohybují, jen nedokážou najít cestu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Nicole McPhersonová. Na povrchu spermií jsou totiž bílkoviny fungující jako miniaturní senzory, které reagují na fyzikální síly včetně gravitace. „Když gravitační působení odpadne, tyto senzory zjevně přestanou fungovat a spermie ztratí spolehlivý orientační rámec,“ uvedla s tím, že je to trochu jako snažit se najít cestu bludištěm, kdyby měl člověk zavázané oči a točil se.

Kosmický výběr

Vedle klesající míry úspěšného oplodnění odhalili vědci také to, že embrya, která přesto vznikla, měla vyšší kvalitu, jako by několikahodinové vystavení mikrogravitaci fungovalo jako selekce pro nejodolnější spermie. Když však byla vyvíjející se myší embrya vystavena mikrogravitaci během prvních 24 hodin po oplodnění, vytvořilo se jich méně a ta, která vznikla, vykazovala v kritických raných fázích známky opožděného vývoje a sníženého počtu buněk.

„Reprodukce ve vesmíru bude podstatně obtížnější, než se většina lidí domnívá, a problémy se projevují ve více fázích, nikoli jen v jedné,“ shrnula McPhersonová. Výzkum zveřejněný v časopise Communications Biology ale naznačil i možné řešení. Přidání progesteronu, hormonu přirozeně uvolňovaného v období ovulace, pomohlo většímu počtu lidských spermií překonat negativní účinky mikrogravitace na orientaci.

K simulaci stavu beztíže použili vědci přístroj, který buňky nepřetržitě otáčí, takže ztrácejí smysl pro orientaci a zažívají stav podobný volnému pádu ve vesmíru. Navigaci spermií pak testovali v plastové komůrce s úzkými kanálky otevřenými na obou koncích.

Výsledky studie mají význam například pro plány na dlouhodobé pobyty lidí ve vesmíru, včetně úvah o výstavbě základen na Měsíci či Marsu, podotýká Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 12 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.