Rudá skvrna na Jupiteru se „třese jako sulc“, odhalil Hubbleův teleskop

Měsíc se mnohdy přirovnává ke kolu ementálu – krátery na něm připomínají typické díry v tomto druhu sýra. Pokud by chtěl někdo použít gastronomickou metaforu k popisu Velké rudé skvrny na Jupiteru, musel by nejspíš sáhnout po slovu sulc.

Poslední pozorování Velké rudé skvrny, která je vlastně největší bouřkou ve Sluneční soustavě, naznačují, že se zvláštně třese – při využití českého rčení „jako sulc“.

Pozoruhodný pohyb skvrny zaznamenali vědci, kteří největší planetu Sluneční soustavy pozorovali pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Strávili tím 90 dní, od prosince 2023 do března 2024. Výsledky bádání pak astronomové vydali nyní v polovině října.

„Věděli jsme sice, že se její pohyb mírně mění, ale nečekali jsme, že uvidíme oscilaci takových rozměrů. Pokud vím, tak nic takového před námi zatím nikdo nepozoroval,“ popsala autorka studie Amy Simonová z Goddardova střediska kosmických letů NASA . „Díky vysokému rozlišení Hubbleova dalekohledu můžeme říci, že se skvrna stlačuje a rozšiřuje společně s tím, jak se pohybuje rychleji a pomaleji. To bylo velmi nečekané a v současné době pro to neexistuje žádné hydrodynamické vysvětlení,“ doplnila vědkyně v oficiálním vyjádření.

Velká rudá skvrna je takzvaná anticyklóna. To znamená, že jde o oblast vyššího tlaku, obří větrný systém, který rotuje proti směru hodinových ručiček. Podobné anticyklóny existují i na Zemi. Tato bouře na Jupiteru se svými rozměry ale zcela vymyká všemu, co je možné spatřit na naší planetě. Je totiž větší než celá Země. Pro vědce je jev zajímavý nejen sám o sobě, ale i z praktických důvodů – mohl by jim totiž pomoci pochopit, jak vznikají hurikány na naší planetě.

Skvrna plná nejasností

Badatelé na základě dřívějších modelů a srovnání se zemskou atmosférou předpokládali, že Velká rudá skvrna je poměrně mělkou bouří. Teprve nedávno se ukázalo, že je ve skutečnosti extrémně hluboká: podle poznatků výzkumníků totiž sahá do hloubky zhruba 350 až 500 kilometrů pod horní hranicí oblačnosti.

Velká rudá skvrna ve srovnání se Zemí
Zdroj: NASA

Velikost Velké rudé skvrny je značně proměnlivá – stejně jako její podoba. Co je neměnné, je směr jejího otáčení, vždy rotuje proti směru hodinových ručiček, tedy proti směru otáčení Jupitera. Naopak se mění její barva – od hnědé, přes rudou, až po okrovou. Barevné permutace ani další proměny zatím nejsou spolehlivě vysvětlené, s objasněním těchto zákonitostí by ale mohly pomoci nové snímky ze sondy Juno.

Gigantická bouře na Jupiteru je výjimečná nejen svými rozměry a silou (větry v ní mají rychlost až 640 kilometrů v hodině), ale i svou stabilitou. Na Zemi nic takového neexistuje, ani na jiných planetách astronomové nic podobně trvalého zatím nepozorovali. Například veliká temná bouře na Neptunu pozorovaná před 35 lety sondou Voyager 2 zmizela někdy kolem roku 1994. Roku 2010 zase propukla monstrózně obrovská bouře na Saturnu – táhla se přes celou planetu, ale během roku se zcela rozplynula.

Je možné, že Velká rudá skvrna je „věčná“, ale v posledních 150 letech se povážlivě zmenšila – oproti záznamům z 19. století je nyní asi třetinová. Některá pozorování dokonce naznačují, že se v současnosti scvrkává nejrychleji od doby, co ji lidstvo začalo sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...